Monster? No, Stark. (Avengers CZ)✔

9. - Pokud tohle Tonyho nesloží, pak už nevím co.

Od toho večera, kdy jsme se s Pietrem líbali na terase Toweru, uplynul nějaký ten pátek. Zatím jsme to tajili před ostatními, ale oběma bylo jasné, že to brzy praskne. 

V tuhle chvíli jsem seděla ve svém pokoji, ostatně jako v posledních dnech pořád, a četla jsem si. Sehnala jsem si knížky od těch největších velikánů mé doby. Takže Rowlingová, Tolkien, Paolini, Martin a další. 

V ruce jsem měla zrovna knížku od George R.R.Martina, Hru o Trůny, Píseň Ohně a Ledu. Zrovna jsem byla v části, kdy byl Ned Stark odsouzen k popravě, když někdo zaklepal. Založila jsem si stránku a zaklapla knihu. "Ano?" 

Dveře se otevřely a v nich stál Pietro. 

Podívala jsem se na hodinky. Bylo osm večer, takže přišel přesně na čas. Byli jsme dohodnutí, že se budeme scházet v osm večer. 

Na sobě měl opět černou košili, jak já miluju kluky v černých košilích, a obyčejné černé džíny. Vlasy jako obvykle rozcuchané a na tváři úsměv. 

"Ahoj," usmála jsem se na něj a knížku uklidila do knihovny, která byla až příliš velká. 

Pietro za sebou zavřel dveře, přešel ke mně a políbil mě. Když se ode mě odtáhl, tak se usmál. "Ahoj, zlato," zašeptal. 

"Tobě to chybí i přes den, co?" zeptala jsem se ho a položila si hlavu na jeho hruď. 

"Ani netušíš jak moc. Nebylo by přeci jen dobrý, abychom jim to řekli?"

"Umíš si představit výraz mýho táty, až se tohle dozví? To bude párty až za hrob," ušklíbla jsem se. 

Pietro mi nadzvedl hlavu a podíval se mi do očí. "Tvýho táty se fakt nebojím. Hrdě přiznám, že jsi moje přítelkyně," řekl a pohladil mě po tváři. 

Usmála jsem se. "Jen nechci, aby bylo nějaký nedorozumění, nic víc. Navíc, pokud tohle Tonyho nesloží, tak už nevím co," řekla jsem a opřela se do jeho dlaně. 

"Nebude, to se neboj. Myslím, že, když jsou všichni v tuhle chvíli dole v obýváku, by bylo fajn, abychom to konečně přiznali, nemyslíš?" zasmál se Pietro. 

Kousla jsem se do rtu. Tony bude mít hrozný poznámky...ale tak asi proč ne. "Tak dobře," souhlasila jsem a pohladila ho po vlasech. 

Pietro se jen pousmál a jemně mě políbil. Zacouval se mnou ke skříni a opřel mě o ní. Jeho rty se pak přemístily na krk a já jen vzdechla. 

Netuším, kde se to naučil, ale uměl mě dokonale dostat do kolen. Vjela jsem mu rukou do vlasů a tím ho pobídla, aby pokračoval. 

Jenže on se odtáhl a zasmál se. "Jsi tak nádherně předvídatelná, Emily. Ale líbí se mi to, asi proto tě tak miluju," řekl a políbil mě na tvář. "Teď už musíme jít dolů." 

Vzala jsem ho za ruku a přikývla. "Dobře. Ale kdyby Tony vystartoval, tak to necháš na mně, jasný?"

"Jasný, Starková," přikývl a zasmál se. 

"Neprovokuj, Maximoffe," ušklíbla jsem se a společně jsme vyšli z mého pokoje. 

Celou dobu jsme se drželi za ruce a tím si dodávali odvahy. Když jsme sestupovali po schodech, naposledy jsme se na sebe usmáli a došli za ostatními. 

"Tihle dva taky jednou vytáhli nos z jejich pokojů," ušklíbl se Tony a podíval se na nás. 

"Bylo taky na čase, nemyslíte?" přidal se k němu Clint a zasmál se. 

Zachytila jsem pohled Nat, který směřoval na naše spojené ruce. Wanda si toho všimla také a významně povytáhla obočí. 

Steve se nadechl, že něco řekne, když si toho všiml taky. Jen vykulil oči a začala přeskakovat pohledem z Pietra na mě a zase zpátky. "Moment," vypadlo z něj a tím upoutal pozornost všech ostatních.