!!!První díl!!!
Emily Stark je dcerou Tonyho Starka a Daphne Roobsové. Daphne vychovává svou dceru sama, jelikož Tony netuší, že má dceru. Celý Emilin život se převrátí naruby ve chvíli, kdy do jejich domu vtrhnou přívrženci Hydry a před očima jí za...
Skrývala jsem to největší tajemství ve svém životě přede všemi. Vždy, když už jsem se rozhodla jim to říct, něco mi v tom zabránilo. Ať už se téma odvedlo na něco jiného nebo jsem na to neměla.
Seděla jsem sama v pokoji v Avengers Tower a v ruce držela malou černobílou fotografii. Bylo to jen pár dnů zpátky, kdy jsem tuhle fotku dostala do rukou. Byla jsem u doktora, aby mi osvětlil mojí nevolnost a změny nálad. Ač jsem si test udělala, nechtěla jsem tomu věřit. Ale doktor mi to potvrdil. Opravdu čekám Pietrovo dítě.
A na dnešek je připravená narozeninová oslava pro Pietra a jeho sestru Wandu, takže jsem se rozhodla dát mu to jako dárek. Bojím se, aby mě pak neopustil.
Povzdechla jsem si a přešla ke srovnané hromádce oblečení, které jsem si připravila speciálně na tuhle oslavu.
Černočervenou kostkovanou košili a černé džíny. Oblékla jsem si to a na nohy si obula vysoké černé kozačky na podpatku. Vlasy jsem si nakulmovala a oči si namalovala tak, že jsem udělala základní kouřovky a poté doprostřed víčka dala třpytivý stříbrný stín. Řasy si nařasila a vrchní i spodní linku udělala černě. Poté jsem si červenou rtěnkou jemně přejela po rtech, aby dostaly červený nádech, ale ne abych vypadala jako děvka. Do kapsy džínů jsem složila fotku z ultrazvuku a nadechla se. Snad to všechno vyjde jak má.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Někdo zaklepal na moje dveře od pokoje.
"Ano?"
Dveře se otevřely a tam stála Nat. "Emily? Všechno je připraveno, jdeme?" zeptala se a prohlédla si mě. "Mimochodem, vypadáš nádherně."
Usmála jsem se a vzala do ruky ještě malou krabičku, ve které byl dárek pro Wandu. "Jo, díky. Hned půjdu, jen mi dej ještě chvilku," poprosila jsem jí a Nat odešla z mého pokoje.
Vytáhla jsem fotku z ultrazvuku a nakonec jí vložila do bílé obálky, kam jsem napsala Pietrovo jméno a přes uzavírání nakapala obyčejný vosk z vonné svíčky, která mi hořela na stole. Poté jsem vzala oba dárky do rukou a sešla do obýváku, kde se shromáždili všichni, kromě oslavenců, kterým jsme řekli, že musí zůstat v pokojích dokud jim Friday neřekne.
Dort už byl připravený na stole a u něj svíčky. Dohodli jsme se, že dort necháme udělat jen z německé Kinder čokolády, která dvojčatům hrozně moc chutnala. Dárky jsme nechali všichni na konferenčním stolku, jen tu obálku jsem si nechala v kapse košile, aby jí nikdo jiný neotevřel.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
