!!!První díl!!!
Emily Stark je dcerou Tonyho Starka a Daphne Roobsové. Daphne vychovává svou dceru sama, jelikož Tony netuší, že má dceru. Celý Emilin život se převrátí naruby ve chvíli, kdy do jejich domu vtrhnou přívrženci Hydry a před očima jí za...
Dohromady mi trvalo den a půl, než jsem přesvědčila i ostatní, aby se se mnou vrátili do Avengers Tower. Ale nyní mě čekal poslední člověk. A to Stevův nejlepší přítel, Bucky.
Zaklepala jsem na dveře Buckyho pokoje a vyčkávala.
"Dále," ozval se jeho hlas a já vešla do dveří.
Uviděla jsem ho, jak sedí na posteli a hledí na podlahu. Zavřela jsem za sebou dveře a posadila se na židli. "Bucky? Musím s tebou mluvit," začala jsem opatrně a pohlédla na něj.
Zvedl hlavu a pohlédl mi do očí. "Emily...zkoušel to i Steve. Mé rozhodnutí je definitivní," řekl bez emocí.
Protočila jsem očima. "Bucky, poslouchej. Nabízím ti místo v Avengers. Až se vrátíme do Avengers Tower ukážeme Tonymu, že se v tobě pletl. A pokud jde o tvou mysl, jsem si jistá, že s Wandou ti můžeme pomoci. Dokážeme tě ochránit, Bucky," řekla jsem a pousmála se.
Povzdechl si. "Je to příliš riskantní-" začal.
"Jaký by byl život, kdyby se v něm neriskovalo?" skočila jsem mu do řeči. "Uvidíš, že to bude to nejlepší rozhodnutí, které jsi kdy udělal."
Protočil očima a pousmál se. "Ty si nedáš říct, že ne?" řekl a poté přikývl. "Dobře, přemluvila jsi mě."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zatleskala jsem se, zvedla se a rozpřáhla ruce.
Bucky se zvedl a objal mě.
"Asi bychom měli začít od znova. Takže jsem Emily Stark, dcera Tonyho Starka," zamumlala jsem.
"James 'Bucky' Barnes. Těší mě, Emily," zasmál se a odtáhl se ode mě.
Prohrábla jsem si vlasy. "Myslím, že je na čase vyrazit. Všechno je přichystané, takže vyrazíme domů," řekla jsem a vyšla z jeho pokoje. Zamířila jsem na zahradu, kde už stál přistavěný quinjet, který nám Fury poslal.
Jakmile mě Steve uviděl, tak povytáhl zvědavě obočí. Ptal se jen na jednu věc a já to pochopila.
Usmála jsem se na něj a přikývla. Byla jsem ráda, že se mi Buckyho povedlo přesvědčit.
Jeho tvář se roztáhla v úsměvu, přešel ke mně a objal mě. "Díky, Emily. Za všechno," zašeptal.
Poplácala jsem ho po zádech. "Nemáš zač, Steve. Ale nyní po tobě budu chtít maličkost."
Odtáhl se ode mě a pohlédl mi do očí. "Cokoliv si řekneš, Emily," řekl.
Nadechla jsem se. "To, co se mezi námi stalo...musí zůstat mezi námi, jasný? Nepotřebuju, aby...aby se to Pietro dozvěděl," zašeptala jsem naléhavě.
Přikývl. "To jistě, s tím jsem počítal. Kdybych ti nějak mohl pomoci z toho problému, co teď budeš mít," řekl a pohladil mě po vlasech.
