Massage

3.8K 297 58
                                    


Byl jsem příjemně unavený a se zavřenýma očima jsem jen poslouchal zvuk motoru a Louisovo tiché broukání. Měl jsem dojem, že každou chvílí odpadnu. Tohle bylo opravdu krásné, ale vyčerpávající odpoledne. Trvalo nám skoro tři hodiny, než jsme prošli celou zoologickou, a stejně si myslím, že pár zvířatům jsme nevěnovali dostatečnou pozornost. Ale krmili jsme lamy. To bylo moc super. Taky jsem pak dostal obřího, chundelatého plyšáka. Menšího lamího kámoše na mazlení. To prý abych se nelepil na Nialla, když nespím u Louise. Bylo to milé gesto. Celkově to bylo najednou až moc vydařené.

"Chceš hned hodit na kolej, nebo se chceš třeba stavit ještě na kafe u mě? Můžeme si třeba ještě něco pustit, nebo tak," prohodil tiše Louis a pohladil mě po stehně. Bylo celkem pěkné, jak si byl teď trošku nejistý. Bál se, že mu dám košem.

"Uhm, myslím, že chci být ještě s tebou," přikývl jsem a nechával oči dál zavřené. Stejně jsem ale věděl, že se usmívá. Víc jsem objal svoji lamu a šťastně jsem se culil. Doufal jsem, že dnešek se už nepokazí. Bylo to až moc vzácné po té salvě odporného dramatu.

"Prima," zavrněl potěšeně a sundal ruku z mojí nohy, aby si mohl přeřadit. Hned ji tam ale zase vrátil a palcem kreslil malá kolečka. Bylo to podivně uklidňující.

Během pár minut motor úplně utichl a já otevřel oči. Byl jsem doma. Mohl jsem teď spát na koleji, ale doma jsem byl stejně tady. Myslím, že tak jsme to cítili oba. Louis vyklouzl ladně z auta a obešel ho, aby mi mohl otevřít dveře.

"Děkuju," zavrněl jsem spokojeně a vystoupil si. Byl jsem rád, že jsem tady. Dneska ano. Bylo zvláštní, jak se během chviličky může náš postoj k čemukoli tolik změnit.

"Víš, že já rád," zabroukal a přitáhl si mě k sobě, aby mě mohl za ruku dotáhnout do domu. "Dáš si čaj nebo kafe?" Zeptal se mě a mířil rovnou do kuchyně. Čekal jsem možná trošku něco jiného. Třeba přiražení na dveře a boží sex. Mohl jsem si za tu jeho náhlou zdrženlivost sám.

"Vlastně nemám moc chuť ani na jedno. Měl jsem tu zmrzlinu a hranolky, takže se do mě asi nevejde ani kapka vody," pousmál jsem se na něj a postavil se hned k němu. "Ale šíleně mě bolí záda z té postele na koleji," zaskučel jsem tiše a zamrkal na něj a snažil se o ten nejvíc štěněčí kukuč, jaký jsme byl schopný zvládnout. "Tak bys možná mohl použít ty tvoje kouzelné ruce?" Kousl jsem se do rtu a sledoval ho.

"Oh, no...To bych asi mohl," přikývl a zdráhavě se podrbal na zátylku. "Tak si běž lehnout do ložnice, zajdu pro krém," zabroukal a šel nejspíš do koupelny. Spokojeně jsem vyběhl do ložnice a svlékl jsem se jen do boxerek. Tak nějak jsem se rozhodl, že to nechám vyplynout. I když mi jeho hřejivé doteky vážně chyběly. Potřeboval jsem nějaké rozkazy. Vědět, jak fungovat. Mít zase nějaké vedení.

Lehnul jsem si na postel, hlavu si podložil rukama a jen jsem čekal na Louise. Vlastně bych byl radši v herně. Chybělo mi to, i když to nebyla žádná dlouhá doba.

"Jsi nádherný, víš to?" Povzdechl si někde za mnou Louis a sedl si ke mně na postel. "Možná bys za to měl dostat na zadek. Tohle je moc zlá provokace," povzdechl si a začal se opatrně dotýkat mých zad. Uvolněně jsem zavrněl a jen se spokojeně culil.

"To bych možná vážně měl, Pane," šeptl jsem tiše a užíval si jeho horké dlaně na mých ztuhlých ramenou. Tolik boží. Nedokázal jsem to vstřebat. Slastně jsem zasténal a zavrtěl se pod ním. Asi jsem se rozhodl.

"Oh, takže ty vážně provokuješ?" Zasmál se lehce a plesknul mě po zadku. "Jsi neuvěřitelný, kotě. Taková malá čubka," zamručel a kousl mě pod ucho.

"Bože," zasténal jsem a roztřásl se pod ním. Přišel jsem si, jako když to bylo poprvé. Byl jsem z něj mimo. Až moc jsem si na jeho doteky zvykl. A teď jsem bez nich trpěl.

"Mhm, myslím, že moje malá čubka chce něco jiného než masáž," uchechtl se za mnou a kousavě líbal moje lopatky. Šílel jsem.

"Prosím, Pane!" Vyjekl jsem zoufale a přetočil se na záda. "Vezmi si mě, prosím," zamrkal jsem a kroutil se pod ním. Potřeboval jsem ho.

"Já nevím, čubinko," zavrněl s úsměvem a štípl mě do bradavky. Hlasitě jsem vyjekl zaryl si nehty do dlaní. Potřeboval jsem víc. "Tohle se mi totiž nezdá jako pomalu," uchechtnul se a začal se svlékat. Miloval jsem ten pohled. Mohl bych ho sledovat celý den, jak odhaluje kousek po kousku svoje dokonalé tělo.

"Ošukej mě, Pane. Prosím! Tvoje čubka to moc potřebuje," zafňukal jsem zoufale a nechal si svléknout i ty boxerky.

"Mhm, tak krásně tvrdý, kotě," zasténal a roztáhl mi nohy od sebe, hrubě do mě přirážeje. Hlasitě jsem vyjekl a začal se pod ním uvolňovat. Teprve teď to byl naprosto dokonalý den.  

VanillaKde žijí příběhy. Začni objevovat