11. prosince

25 6 2
                                    

„Marilyn, vstávej, někdo tu byl," vykřikla Tess a začala se mnou házet. Vystrašeně jsem vstala z postele. „Slyšela jsem, jak někdo zavírá dveře, tak jsem se podívala po domku a našla jsem tu fotku mě a mojí babičky, která už nežije," řekla a ukázala mi fotku. Vzala jsem si jí do ruky a podívala se na ni. To snad nemyslí vážně! „T-to byla tvoje babička?" zeptala jsem se. Přikývla. „Vůbec si na ni nevzpomínám, protože jsem ji viděla jako malé miminko, ale vyprávěla mi o ní moje maminka. Říkala, že umřela," odpověděla smutně. Klekla jsem si k ní, abych jí viděla do očí. „Poslouchej, je to opravdu tvoje babička? Protože tohle je i moje," řekla jsem jí a chytla ji za ruce. Překvapeně přikývla. „Máme stejnou babičku. Tím pádem jsme sestřenice!" řekla nadšeně. „Vychází to. Ty jsi ji viděla naposled jako novorozeně a já v pěti letech. Máme od sebe rozdíl pět let. Ale nejsem si jistá, že umřela,"řekla jsem a začala hledat vzkaz, který jsem tu našla hned první den. Podívala jsem se do malé truhly a našla ho. Byl v původní obálce. Rychle jsem z ní vzkaz vytáhla. Vytáhla jsem ho, ale ještě s něčím. Peníze. Strašně moc peněž. Tři pětitisícovébankovky. Obě dvě jsme se na sebe vystrašeně podívaly. „Myslíš, že tu byla babička?"

O Vánocích (Adventní kalendář 2017)Kde žijí příběhy. Začni objevovat