„Co si přejete?" zeptal se mě pán, který nás sem přivedl. „Kafe, prosím," usmála jsem se a sedla si na barovou židličku u obrovského stolu.
Netrvalo dlouho a můj vyžádaný nápoj stál na stole. S díkem jsem si ho vzala a nechala mé chuťové pohárky si užít tu chuť.
„Kde je Tess?" zeptala se babička, která vešla do kuchyně. „Asi ještě spí v obýváku," odpověděla jsem. „Aha, tak ji vzbuď, prosím. Chci vám ukázat vaše nové pokoje," usmála se. Okamžitě jsem vstala ze židle a běžela za Tess.
Sledovaly jsme babičku, jak prochází různými chodbami. Cesta do našich pokojů byla snad nekonečná. Pořád jsme zatáčely a už jsem se v tom začala ztrácet. Ale pořád jsem se snažila zapamatovat si cestu.
„Tak tady je tvůj, Marilyn," oznámila babička s usměvem a ukázala mi na velké ozdobené dveře. S radostí jsem je otevřela. Naskytl se mi pohled na ten nejhezčí pokoj na světě. Vypadal jako pokoj v nějakém zámku.
„Panebože," vydechla jsem se slzema na krajíčku. O tomhle se mi mohlo vždy jen zdát. Vkročila jsem do pokoje a rozhlížela se. Nejvíc mě uchvátila postel s nebesy, na kterou jsem hned skočila. Udrželo mě to.
ČTEŠ
O Vánocích (Adventní kalendář 2017)
DiversosVánoce, čas klidu a míru. Každý je tráví jinak. Někdo s rodinou, na dovolené u moře nebo úplně sám. Sám, v malé chatce, která se co nevidět rozpadne. Někdo takový existuje. Ale nezapomeňte. V tento magický čas se plní i ty nejvíc nesmyslná přání. 2...
