„Marilyn, vstávej!" skočila po mě Tess. „Stejně pro tebe tento rok Ježíšek nic nemá!" řekla jsem rozespale. Tess se jen odfrkla a strhla deku, kterou jsem byla přikrytá. „Však jsme dostaly nový pokoj. A novou rodinu," řekla s úsměvem.
Nad její poslední větou jsem se musela usmát.
Dostaly jsme novou rodinu, tudíž babičku, která nás i přes ty překážky nepřestala milovat a my jí. Dostaly jsme domov.
„A to nás nebudou hledat?" zeptala jsem se babičky, která zrovna přišla do obývacího pokoje. „Neboj, to jsem zařídila," usmála se, „a jděte uklízet, přijede návštěva."
Po hodince se rozezvonil zvonek. Babička šla otevřít, zatímco jsem já a Tess seděly na pohovce. „Tess!" zavolal neznámý hlas. Pro Tess očividně ne. Na tváři se jí objevil ten nejhezčí úsměv, co kdy nasadila a rozeběhla se do haly. U brány stál kluk v mém věku.
„Kyle," zašeptala Tess a rozplakala se. „Tess, jsem tady. A už navždy," zasmál se se slzami v očích. Já s babičkou jsme tam stály, štastné, že je Tess se svým nevlastním bratrem. „Teď si všichni pojďte na kakao. Musíme si toho ještě říct!" zvolala babička.
Uvědomila jsem si, jaké mám štěstí. Po tom všem, co jsem zažila. Vše se obrátilo k lepšímu a já teď stojím tady. V Austrálii, se svou babičkou, sestřenici a nevlastním bratrancem. „Mám vás ráda," řekla jsem se skleněnýma očima.
Takže tu je oficiální konec tohoto adventního kalendáře. Doufám, že jste si Vánoce užili naplno ve zdraví a lásce❤️ Tak zase přístě u dalšího příběhu, ahoj❤️
ČTEŠ
O Vánocích (Adventní kalendář 2017)
CasualeVánoce, čas klidu a míru. Každý je tráví jinak. Někdo s rodinou, na dovolené u moře nebo úplně sám. Sám, v malé chatce, která se co nevidět rozpadne. Někdo takový existuje. Ale nezapomeňte. V tento magický čas se plní i ty nejvíc nesmyslná přání. 2...
