Ráno jsme na nic nečekaly a vydaly jsme se na Tessino oblíbené místo z dětství. Malé hřiště za jejím domem. Řetězy houpaček byly zrezivělé a klouzačka poškrábaná. Jediná věc, co vypadala pěkně a nově bylo malé pískoviště. Zabořila jsem se do písku. Tess mě jen pozorovala. Bylo mi jasné, že v tom písku něco je. Vzala jsem modrou lopatku, která tu ležela a začala se prohrabovat pískem. Na něco jsem narazila v rohu. Malá kovová dóza. Otevřela jsem ji a vytáhla vzkaz. Běžte ještě dnes ráno do města k lavičce. Víte, k jaké.
Hlavou se mi honilo spoustu myšlenek. Měla jsem podezření, že za tím stojí ti kluci, ale taky jsem myslela na to,jak jsem je viděla, ale Tess ne.
Stály jsme u lavičky. Nic tu nebylo. Úlevně jsme si sedly na lavičku s pocitem, že je vše v pořádku. Pak k nám ale přišel mladý policista. „Slečna Marilyn?" zeptal se a otočil se ke mně. Šokovaně jsem přikývla. „Dopadli jsme ty kluky, co vám nasypali ty drogy do neznámého alkoholu. Byli převezeni do věznice, ale pár dní na to jsme je v cele nalezli mrtvé. Pitva prokázala, že to byla vražda."
ČTEŠ
O Vánocích (Adventní kalendář 2017)
AléatoireVánoce, čas klidu a míru. Každý je tráví jinak. Někdo s rodinou, na dovolené u moře nebo úplně sám. Sám, v malé chatce, která se co nevidět rozpadne. Někdo takový existuje. Ale nezapomeňte. V tento magický čas se plní i ty nejvíc nesmyslná přání. 2...
