O Vánocích (Adventní kalendář 2017)

23. prosince

Včera, hned poté, co jsem se seznámila s mým pokojem, jsem ho začala víc prohlédavat. Dohromady tu byly čtyři dveře. Jedny byly ty největší, které byly od samotného pokoje.
Jako první jsem otevřela ty, které byly nejblíž postele. Koupelna. Kachličky z šedého mramoru, vířivka, sprcha a umyvadlo. V koupelně byly ještě jedny dveře, které byly od záchodu.
Druhé dveře byly na druhé straně vedle postele, ale trochu dál. Otevřela jsem je a spatřila šatnu jako pro princeznu. Skříně byly plné oblečení. Skříně tam byly čtyři. Pak tam bylo obrovské zrcadlo, co pokrývalo jednu stěnu šatny.

Poslední dveře byly od největší místnosti v mém pokoji. Velká společenská místnost byla tak obrovská, jako polovina našeho domu, ve kterém jsem bydlela s rodiči. Malá kuchyňka, velká talevize s deseti sedacími vaky, parket na tancování se stolem pro hudbu a dokonce a pár rozkládacích gaučů, to vše bylo součástí místnosti. S úžasem jsem místností procházela. Vypadaˇa jinak, než všechny ostatní. Byla modernější a hezčí.

Nakonec jsem si prohlédla hlavní místnost, kde byla postel. Kromě jí tam bylo křeslo a u něj malá knihovna, toaletní stolek na kosmetiku a velký pracovní stůl. Jinak v něm moc věcí nebylo. Byl krásný a působil čistě.

Do dveří vtrhla Tess. „Pojď se snámi dívat na pohádku!" zavolala. S radostí jsem nechala prohlížení a následovala Tess, protože se velmi rychle zapamatovala cestu.

A dneska? Dneska jsme se nasnídali a dívali se na další pohádky, protože já jsem se nikdy s rodiči na pohádky nedívala.
Kolem večera, kdy už Tess spala, jsme se dívaly s babičkou na jednu komedii. Ale já už jsem byla tak unavená, že jsem na tom velkém a pohodlném gauči usnula.