Gabriel už si brousí tesáčky. Jako vážně.
Nuže, jak jsem řekla, tak také činím. Nastal patnáctý listopad a s ním také konec našeho soutěžení s Gabrielem. Přestaneme si lámat hlavinky nad tím, jak se asi z Vlada mohl stát Gabriel. Možná mě trošku mrzí, že nakonec přišly jen tři práce, i když jich bylo avizováno víc, z nichž jedna původně ani neměla vzniknout, ale nevědomky se mi podařilo přibrat dalšího účastníka. Kdo umí, umí, že.
Takže nyní přecházíme prakticky k verzi: kdo z koho? Máme tři ceny, tři práce, tři porotce (z nichž jeden je dosti...vzteklý). Já už mám všechny práce přečteny (nedokázala jsem si je šetřit na později), Gabriel vypadá, že si asi zase odskočí povraždit celou vesnici a musím říct, že nás čeká docela oříšek. Já totiž nic takhle vyhodnocovat neumím. :D Ale...snad to nějak zvládneme. A snad se to obejde bez potrhaných hrdel, těl napíchnutých na kůl a jiných takových lahůdek.
Děkuji za všechny práce. :3 Naše zčásti nesmrtelná porota si sedne a bude si lámat hlavu, jak to nakonec seřadit. Gabriel má jasno, jak by také ne. Pokusím se ho přesvědčit, aby místo zabití všech přijal mírnější variantu – vybrání toho, co se mu líbí. I když se tomu prevítovi nelíbí nic (kromě jedné myšlenky), já mu prostě něco vnutím. Hraje si na moc velkou primadonu. :D
Během následujících pěti dní se dobereme vyhodnocení a možná přijde i krvavý Ježíšek. ;)
A já jdu přidat novou kapitolu, která kvůli soutěži tak dlouho čeká. Je to flashback. No nemohla jsem vám házet indicie, že. :D
ČTEŠ
Dracula: Behind the Scenes
RandomPublikace stvořená zejména pro filtraci všech emocí a myšlenek autorky, také však pro samotné čtenáře příběhu Dracula. Jak to vypadá za oponou tvorby tohoto příběhu? Co se autorce honí hlavou? Nad čím právě přemýšlí, na čem stojí, co jí zrovna dělá...
