„Život není lehký. Život vlka už vůbec ne. Musíš se smířit s tím, že si se narodil nenáviděn a umřeš ještě více nenáviděn. Tak to v našem světě chodí, víš?"
Okami si s úlevným vydechnutím klekla na trávu a naklonila se nad tekoucí řeku, kde zabořila ruky a šplíchla si vodu do obličeje.
Hned, jak spatřila svůj odraz svého obličeje na hladině řeky, uvědomila si, že vlk nebyl tak daleko od pravdy. Vážně vypadala jako prase....
Připadala si jako nějaký vrah, který se tu ukrývá. Celá od krve... Divokost v jejích očí a její vlk se neustále ozýval.
„Řekni, Okami..." promluvil najednou alfa a odmlčel se. „Kolik ti je? Vypadáš jako mladé ucho, avšak v tvých očí vidím bystrost a moudrost, kterou vídávám jen u starých vlků" vydechl a posadil se vedle ní.
Okami se zarazila. „Mělo by mi být patnáct, aspoň myslím..." vydechla a pokračovala ve smývání špíny ze svého obličeje.
„Tak patnáct... nic ve zlém, ale vypadáš starší" uchechtl se a Okami se přidala.
„Jo, to mi Chachak říká taky. Nikdy jsem však její slova nechápala. Proč vám připadám starší, pane..." nechala vyset ve vzduchu a tázavě se na alfu podívala.
„Rahmat. Stačí Rahmat.... Víš, někdy se stane, že je ‚člověk' vyspělejším, než by měl být. Jde ti to vidět na očích. Vem si třeba toho vlka, kterého jsi potkala" ušklíbl se.
„Ungu?" zeptala se nechápavě a podívala se mu do očí. Alfa se od srdce zasmál.
„Ano, Ungu je velice chytrý a bystrý na to, že je mu teprve osmnáct. A teď si vem toho druhého vlka. Je o něco od Ungua starší, a přesto se myšlenkovými pochody zastavil asi tak na... deseti letech. Smutné, ne?" ušklíbl se a ohlédl se za sebe, kde onoho vlka spatřil.
Právě se smíchem házel bláto na starší vlky a velice si to užíval.
„Mungu je mi svědkem, že je to opravdový a korunovaný blbec" zasmál se, zvedl se a nabídl Okami pomoc.
Když se na něho tak podívala, všimla si, že je strašně mladý na to, aby byl alfa.
Děkovně kývla a s jeho pomocí se zvedla.
„Víš...Rahmate? Nebojíš se někdy, že by tě...Někdo ze smečky nebral vážně?"
„Narážíš na můj věk?" zvedl laškovně obočí.
„Ne-ne! ...Ano" vydechla poraženě.
Rahmat se zhluboka nadechl. „Ani ne. Jsem synem bývalého alfy. Mého otce respektovali a respektují i mě. Ale abych pravdu řekl, být alfou je na nic. Pořád řešit nějaké prkotiny ohledně dohod a mírových smluv a všelijaké stěhování... Je to těžké a strašně otce obdivuji, že tohle dokázal vydržet..." řekl popravdě a zarytě koukal před sebe.
„Zkusím hádat. Gurg ti zabil otce?" řekla tiše. Alfa po chvíli kývl. Okami si povzdechla. „Je mi to upřímně líto. Být tebou, porušila bych dohodu a zabila bych ho. I kdyby to mělo přivolat válku" řekla pevně, ale usmála se, když na ní zamávala asi pětiletá holčička.
„Zabil mi dceru...Ta dívka, kterou zabil asi před třemi dny byla moje dcera" řekl najednou.
Okami se zděsila.
Dcera? Kolik mu kruci je?!
„D-dcera? Rahmate..." vyjekla a náhle ho obejmula. To Rahmata pěkně zaskočilo. Než však stihl něco udělat, odtáhla se a o krok ustoupila.
„Víš...kdyby si potřeboval pomoc, jakoukoliv, jsem tu pro tebe. A kdyby si se chtěl pomstít, zavolej mě. Ráda se přidám!" usmála se smutně a otočila se úplně jiným směrem, než byl Rahmatův tábor.
„Kam jdeš?!" okřikl ji a doběhl ji.
„Daleko, prostě někam pryč. Nebudu ti nějak stěžovat život mou přítomností. Avšak nemusíš se bát. Kdyby si mě potřeboval, stačí zavolat. A já si tě najdu" usmála se.
„Tímto ti děkuji za tvou dobrotu a za to, že jste mi pomohli. Avšak jestli chci být silná omega, musím odejít už teď" řekla rozhodně.
„Nevím, zda ti to někdo řekl, ale omega v přírodě sama nepřežije. Nikdy nepřežila. Buď ji zabili, nebo se zabila sama!" okřikl ji.
„Nechápu, Rahmate. Přeci si řekl, že mě tu necháš jen do té doby, než se to zahojí" řekla nechápavě a naklonila hlavu na stranu.
Změnil jsem na tebe názor. Ani ne za pár minut si mi dokázala přirůst k srdci. Je to divné...já vím. Ale teď bych byl radši, kdybys tady zůstala...
„Ach, ano, vlastně. Promiň, už nevím, co to tady kecám" zasmál se alfa nejistě a poškrábal se na zátylku.
„Ahoj, Rahmate. Dám ti jednu radu. Nechoď do boje s Gurgem po hlavě... Je silný. Je násilnický a je mu jedno, že bude kráčet přes mrtvoly vlastní smečky" řekla náhle Okami pevně, ale místo rozloučení se jen usmála, proměnila se ve vlka a ztratila se v záplavě stromů.
„Nechť tě doprovází náš všemocný Mungu, Okami. A drží nad tebou svou ochranou tlapu" šeptl tiše, zatímco pozoroval její mizející siluetu.
Nikdy by nevěřil, že mu tahle holka, co zná ani ne půl dne, přiroste k srdci.
~~~~~~
Rahmat - alfa jedné ze severské smečky
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
