~10~

406 24 0
                                    

Okami se chrčivě nadechla a šokovaně hleděla na šedé nebe plné velkých mračen.

Tak takové to je? Umírat...Stát se podřadnou omegou... Vědět, že umřu jako zbytečný vlk, který nikoho nemá...

*KAP*

Na nose ji zastudila kapka, která ztekla po obličeji až ke krku.

Super...nemůžu ani umřít v poklidu a krásném počasí...

Opatrně zvedla ruku a dotkla se vykousnutého místa na jejím krku. Pořád to vypadalo čerstvě a hodně to i krvácelo. A to tu ležím asi půl hodiny... Zahojí se to vůbec někdy?

„Je tady, šéfe!" zakřičel najednou pro mě známý neznámý a jeho tvář je objevila v mém zorném poli.

Jsi to ty?

Vypadal na vlka, který tu přihlížel ke skoro bitce dvou alf.

„Jak je na tom?!" zakřičel někdo a podle dupotu Okami usoudila, že se k ní blížil.

„No... nevypadá nijak dobře" nakrčil nos a sklonil se více k ní. Jeho vlasy ji šimrali snad po celém obličeji. Tiše  zavrčela na náznak, aby se sakra zvedl.

„Ale vnímá!" vyhrkl a podíval se někam za sebe.

„Přišli jste mě dorazit? To jste tedy velice hodní..." zachraptěla tak tiše, že měla pocit, jakoby promluvila jen ve své hlavě. Vlk jí však slyšel.

„My nejsme takový barbaři, abychom zabíjeli svoji rasu! Za koho nás máš, Seveřanko?" zeptal se se šokovaným výdechem vlk.

A v ten moment omdlela vyčerpáním.

„Šéfe, je na tom dost zle... Ztratila hodně krve a její rána se pořád nehojí" ohodnotil situaci.

Alfa se na dívenku podíval a zavrčel. „Gurg Krvavý... Zvrácený hajzl. Vemem jí k nám, kde jí ošetříme. Nejsem zase takovej necita, abych jí tu nechal umřít na vykrvácení" řekl alfa pevně.

„Jo a necháš jí umřít hlady, podchlazením nebo-"

„Sklapni!" utnul vlkovo vyjmenovávání alfa. „Patřila do Gurgovi smečky. I když je to Seveřanka, nemůžeme jí věřit. Kdybys byl alfa ty, pochopil bys to" zavrčel.

Vlk protočil oči a vzal dívenku do náruče.

„Je taky podvyživená... Jak to v té smečce musí vypadat?!" zhrozil se vlk, když jí zvedl. Měl pocit, jako by nic nevážila, jako by byla pírko. A to není normální úkaz.

„Radši to nechtěj vědět..." řekl alfa a po celou cestu pak neřekl ani slovo.

„Víš, alfo... Schválně jsem tam ještě chvíli zůstal... A viděl plno věcí... Jestli tohle dělá Gurg jeho smečce i normálně... Nechtěl bych v ní být. Podle mě je to příšerný alfa! Který znásilňuje, ubližuje a lže!" pokračoval vlk nadále.

Alfa jen zavrčel na náznak, aby už konečně sklapl. A vlk ho poslechl.

KDO TO JE? Kdo to je? Smrdí jako Jižan!

Má ale bílé vlasy!

Kdo to je?

„Ticho!" utnul směsici hlasů alfa a v davu vlků hledal onen fialový pohled.

„Ungu, pomohl bys jí, prosím?" přešel k značně mladému vlkovi s fialovým pohledem. Ten jen kývl hlavou a proměnil se.

Poukázal vlkovi, co ji držel v náručí, aby šel za ním do jeskyně, kde přebýval.

Život vlkaKde žijí příběhy. Začni objevovat