Out Of Time [KOREKCE]

Nový vesmír, nový život

,,Ať chcete nebo ne, teď už neodvratně- dočasně patříte k nám a do našeho světa. Tudíž potřebujeme, abyste byli připraveni na případné ohrožení, které se tu pravděpodobně v blízké budoucnosti objeví." oznámí nám následující ráno Fury, když oba rozcuchaní a rozespalí sedíme v šest hodin ráno u skleněného stolu na můstku a mžouráme na sebe stále spícíma očima. 

Ne, nemyslím nás dva, jakože mě a Furyho. Zaprvé - on není ani náhodou ospalý, což nechápu jak dělá a zadruhé - nemůže být rozcuchaný, když žádné vlasy nemá. Ben po mé levici mě vytrhne z myšlenek hlasitou ránou, kterou vydala jeho hlava, co tvrdě a neústupně padla na nepohodlný stůl. Neptejte se jak vím, že není pohodlný.

Fury si veledůležitě povzdechne a počká, až si můj kolega urovná pomuchlanou tvář. Promne si místo zasažené agresivní deskou stolu a znovu obrátí svou veškerou poloviční pozornost zpět k němu.

,,Myslím, že teď bych vás asi měl nechat jít nasnídat, protože mě stejně moc nevnímáte."

,,My už na snídani byli." odpovím poněkud živěji než Ben.

,,Jak jste to zvládli?" podiví se Fury a napřímí se v zádech.

,,Řekněme, že pokud jde o jídlo, nepodceňujte nás." zazubím se.

,,Dobrá tedy. Agent Coulson vás doprovodí do tréninkové haly, kde se vás ujme některý z Avengers." pokyne nám k odchodu. Jen přikývneme a odebereme se následovat agenta C jako smrad v létě až na místo určení.

,,Ty nás budeš trénovat?" zeptám se muže, kterého si snad dobře pamatuji jako Clinta Bartona alias Hawkeye. Nejlepšího lučišníka a celkově střelce, jakého kdy Shield i celý svět poznal.

,,Pane bože, jen to ne, prosím!" vyděsí se upřímně Clint a o krok couvne. Zaškaredím se a vypláznu špičku jazyka.

,,Proč? To jako, že jsme tak neschopný?" zeptá se Ben lehce ublíženě.

,,No. Znáte Jak vycvičit draka?" přikývneme, zatímco si ho prohlížíme nechápavými pohledy. Kam tím asi míří?

,,Kdybych měl ale cvičit já vás, tak by to bylo Jak vycvičit paka." zamračím se na něj a založím si ruce na prsou. Takhle urážet Bezzubku.  

,,Tak kdy započne ten telecvik?" povzdechnu si a přešlápnu z nohy na nohu, probodávajíc Clinta pohledem.

,,Jen co dorazí Cap."

,,Kdo?" vyvalím oči.

,,Kapitán Amerika." odpoví Ben a protočí nade mnou očima.  

,,Aha, to je ten blonďatý ledovec v kozačkách, že?" snažím se si vzpomenout, oba jen pobaveně přikývnou.

,,Kapitáne, před námi ledovec! Obraťte Titanik o sto osmdesát stupňů a plnou parou vpřed." zamumlám k Benovi, když si to k nám po nějakých dvou minutách nakráčí Kapitán Amerika v bílém triku a šedých teplácích.

,,Ty jsi fakt nemožná."

,,A proto mě máš rád!"

-

Steve se snažil, uznávám. Snažil se hodně, jenže stejně bez výsledku. To mu však odpustím, protože mě k pohybu přinutí jen buďto zmínka o jídle a nebo výprodej lístků na nějaký dobrý koncert.

Sám se nám pokoušel jít dobrým příkladem. Běhal za námi a pokaždé, když nás začal dobíhat nám šlapal na paty, nebo nás vyděsil a my utíkali. Jak jsem ale už zmínila, já se při první zpozorované nepozornosti našeho trenéra rozplácla na chladné zemi, tvořené ošklivými ošoupanými parketami, a odmítala se hnout.