Out Of Time [KOREKCE]

Hrozba

*o několik týdnů později*

Zase ranní rutina, všichni sedíme společně u stolu a tupě zíráme před sebe. Nikdo o nikoho ani pohledem nezavadí a hledí si svého. Takhle to už jde pár dní po sobě a mně to začíná pekelně štvát.

Od chvíle, kdy se před třemi dny vrátil Thor z návštěvy s tím, že se ve vesmíru něco děje, ale nikdo nemůže přijít na to co, tak Tony s Brucem trávili devadesát osm procent svého času v laboratoři, zbylá dvě obsahovaly akutní návštěvy toalety, sem tam ledničky a občas i chvilku spánku. Thor rozmlouval s Heimdallem, Steve si pročítal různé knihy s vesmírnou tématikou, Tasha s Clintem stále mizeli do Shieldu a Ben si hrál s Prskavkou a Zazuem.

Já vždy byla zalezlá u sebe, nebo schoulená na gauči a všechno zamračeně pozorovala. Na to, jak tu vždy bylo živo i při tom nejnudnějším dni, tak teď tu byla tichá a hutná atmosféra, která by každého návštěvníka udusila při prvním nádechu.

S naprosto ohlušujícím, ale velmi procítěným povzdechem a zamručením, se sesunu po židli skoro až pod stůl a propíchnu ostatní pohledem. Všichni se na mě vyjeveně zahledí, v obličejích nechápavý výraz.

,,Chovej se jako dáma." napomene mě Steve přísně a zašermuje mi svým rohlíkem před očima. Jen na něj vypláznu jazyk a s Benovou pomocí se vysoukám zpět do jakž takž normálního posazu.

,,Lidi, tohle mě nebaví! Připadám si, jako kdybych se vrátila domů!" zamračím se na ně ublíženě a založím ruce na hrudi. Na míchaná vajíčka s toustem a jasmínovým čajem, co jsem si dala k snídani, mě okamžitě přešla chuť.

,,Vždyť jsi doma." povytáhne nechápavě obočí Thor a dopije své kafe, aniž by ze mě spustil zvědavý pohled jeho modrých očí.

,,Ale já myslím u sebe doma. V mém vesmíru." zamručím ponuře a rýpnu vidličkou do jednoho z chladnoucích žlutých chuchvalců vajec. To už na sebe přitáhnu úplně všechnu pozornost u stolu a Towerem se rozhostí nepříjemné ticho, při němž bychom slyšeli spadnout i papírový ubrousek.

,,B, víš přeci, že je nutné, abychom zjistili co za tou nenadálou změnou stojí." zahoupe se mnou povzbudivě Ben. Jen trhnu ramenem, podepřu si hlavu rukou a dál si hraji s jídlem. Z mé pravé strany se ozve povzdech a hlasité zaklapnutí knížky.

,,Tak co chceš dělat?" zeptá se Nemo nepříliš ochotně a otočí se ke mně čelem. Znovu jen pokrčím rameny a sklesle si hlavou ustelu na desce stolu, oči připíchnuté na tom pěkném hrnečku s čajem. Dostala jsem ho od Thora a byl tam obrázek nějakých tří známých herců ze seriálu, který se objevoval jen, když v něm bylo něco horkého, jinak byl čistě černý. 

Přejedu po jednom z mizejících obličejů na keramickém povrchu hrnku bříškem prstu a zamračím se. Nechci je tahat od jejich práce, když nechtějí nic na tomhle divném chodu domácnosti měnit.

,,Brandy..." zkusí to znovu trochu jemněji Steve, zatímco Ben mi stiskne rameno. Tony s Brucem se provinile odebrali zpět do laboratoře a Clint s Tashou se s tichým 'promiň' schlíple odplazili zase pryč do kamsi.

Tudíž jsme tu teď zbyli jen já, Nemo, Ben a Thor, který si nás měřil zvláštním pohledem.

,,Nenechte se rušit. Jdu se podívat na net, jestli něco nenašli nějací další vědátoři." zamumlám poté do ticha. Seberu svůj talíř s jídlem, který dám do lednice, kdybych se k tomu snad náhodou ještě někdy vrátila a s čajem se odeberu k sobě do pokoje.

Hrnek položím na stůl k notebooku a promnu si obličej. Poté se přesunu ke skříni s oblečením, najdu svou koženou bundu a vyndám z tajné kapsy posledních pár kousků čokolády. Usadím se za počítač, zapnu ho a s kouskem čokolády v puse se dám do bezcílného hledání nějakých novinek.