Out Of Time [KOREKCE]

Druhá šance

Následující den ráno jsem byla více než připravena na další trénink a k nejen mému překvapení jsem byla hned po probuzení i plná energie.

V noci jsem nad vším dlouho přemýšlela. Byla mi dána šance začít život od znovu. A já jí nehodlám promarnit protloukáním se nehostinným světem.

,,Co se to s tebou stalo?" zeptá se Clint, který nás měl hned od rána na rozcvičku.

,,Nevím." pokrčím rameny s úsměvem a uštědřím boxovacímu pytli dalších pár ran. 

,,Fury bude mít radost." pronese Natasha, když kolem nás projde k ringu, kde má na starosti ona své učence. Vzhledem k tomu, jak s nimi bezohledně mlátila každou třetí vteřinu o zem doufám, že jí nikdy za trenéra mít nebudu.

Stočím pohled k ostatním, kteří se tu nacházejí, zatímco Ben s Clintem debatují o tom, že by nebylo špatné, kdybychom se už přesunuli zpět na základnu. Vtom všechny vyděsím svým nečekaným záchvatem smíchu.

,,Co je? Čemu se směješ?"

,,Boing!" zahuhňám a chrochtavě nasaji ztracený vzduch do plic. Ben si mě nechápavě přeměří pohledem.

,,Jsem u tebe zvyklý na leccos, ale tohle už je až nezvykle divný." pronese a krapet se odtáhne. Já ale ukážu na Steva, který sedí na jednom z těch posilovacích strojů a pokaždé, když roztáhne ruce a vrátí je zpět, tak jeho prsní svaly poskočí vzhůru a udělají svůj mocný hop.

Ben nade mnou jen protočí očima a odebere se radši zpět za Clintem.

,,Počkej!" vypísknu přidušeně, když mi dojde, že utekli. 

,,Kam jdete?"

,,Za Furym probrat návrat na základnu. Tady vás moc nenaučím, nejsou tu potřebné prostředky." oznámí klidně Clint. Fascinovaně si ho prohlédnu. Asi začínám chápat co má Ben na těch superhrdinských filmech. Hrdinové jsou vážně skvělí. Hlavně když je můžete nonstop pozorovat.

,,B, neslintej." dloubne do mě loktem Ben pobaveně. Zamračím se na něj, chytnu ho za krkem, stáhnu k sobě a rozcuchám mu vlasy. Ať žije teror! Tedy ne úplný. Kdyby nechtěl, tak ho k sobě dolů nestáhnu, ale... Chápeme se.

Připadám si mezi těmi Eiffelovkami jako trpaslík. Ještě že je tu i Nat, jelikož je menší než já. Sice o nic málo smrtící než Eiffelové, ale i tak se to počítá.

,,Zůstaňte tady." upozorní nás Clint a jde na můstek si s korzárem promluvit sám.

,,Co budeme dělat?" zeptám se Bena zvědavě, pokrčí rameny.

,,Myslíš, že kdybych odsud zavolal někomu z rodiny, tak bych se dovolal?" zamyslí se najednou, svíraje v rukách telefon.

,,Jistěže. Ale být tebou to nedělám. Mezigalaktický hovory jsou sakra drahý, nedoplatil by ses." oznámím suše a založím si ruce na hrudi. Vrhne po mně velmi pobavený pohled, ale nijak to nekomentuje a také se zahledí na Hawkyho, jenž na něco kývne a vrátí se k nám.

,,Dobře, po večeři odlétáme. Připravte se na to." oznámí, poplácá nás po rameni a odejde do jídelny. Benovi se rozšíří zorničky a poklusem ho doběhne.

,,To jako poletíme quinjetem?" zeptá se dychtivě. Zmateně je doběhnu a mlčky poslouchám jejich debatu.

,,Jistě, čím jiným?"

,,Možná na drakovi..." utrousím zamračeně a dále už mlčky přetrpím další hodinu Benova vyptávání.

-

,,Proč musíme mít další trénink hned po jídle? To jako mají v oblibě vídat oběd dvakrát po sobě?" zasténám zmoženě, když se pokusím dotknout špiček.

,,Nebrblej pořád a radši se soustřeď na dýchání a protahování zad, nebo se ti zamotá hlava." upozorní mě Kapitán, znovu v tom otravném bílém triku a šedých teplácích. To nemá jiné oblečení, kromě tohohle a uniformy? Ve filmech vypadal, že je oblečením zásobovanější než má zazobaná sousedka.

,,Brandy!" vytrhne mě z myšlenek hlas. Pohodlně usazená na zemi vzhlédnu k zamračenému obličeji patriota Ameriky a lehce nechápavě se zazubím.

,,Nemysli na hovadiny a protahuj se, nebo pak chytneš křeč do svalů." upozorní mě.

,,Jak víš, že myslím na hovadiny?" ohradím se uraženě.

,,Protože očividně nemyslíš na nic jiného." pronese klidně. Zamračím se a hned co se k nám otočí zády, tak na něj vypláznu jazyk.

,,Ale notak... Vždyť je to pravda." zasměje se Ben. Hodím po něm vražedný pohled, stáhnu ho k sobě dolů na zem a zpacifikuju, aby dal pokoj.

,,Brandy? Co to děláš?" zeptá se Cap, když se k nám znovu obrátí.

,,Protahuju se jak jsi mi řekl." usměju se na Steva, on protočí očima.

,,Co se ti nelíbí? Dala jsem nohu za hlavu. A to, že není moje, se nepočítá. Nikde se neříká, že ta hlava musí být moje." zamračím se, zatímco skloněný Ben, za jehož hlavou svou nohu mám, se začíná dusit smíchy.

-

Konečně nás po dvou a půl hodinách týrání pustil do sprchy a do pokojů se připravit na odlet. Když jsem však vycházela z koupelny s ručníkem přes rameno, dumala jsem nad tím, jakou náhodou jsme se sem vlastně vůbec dostali.

Zarazím se, když někomu nosem nabourám do pevné hrudi. Vzhlédnu, Steve na mě pobaveně shlíží shora. Využiji situace a prstem mu dloubnu do jednoho z příjemně měkkých ale pevných prsních svalů.

,,Co to děláš?" znejistí.

,,Zkoumám materiál. Taky chci takový prsa." pronesu naprosto vážně, otočím se na patě a odkráčím pryč dřív, než stačí pobrat co jsem řekla.