Out Of Time [KOREKCE]

Věci jsou v pohybu

Všechny pohledy lidí přítomných v místnosti, převážně tedy mužské, se na mě otočí.

,,Zdravím, mám na vás pár otázek..." zašklebím se a jednou rukou sjedu k pouzdru se zbraní u pasu.

,,Promiň, zlatíčko, ale asi jsi si spletla podnik. Nebo spíš dveře, šatny jsou nalevo." nakloní hlavu ke straně černovlasý muž v kvádru. Zbytek lidí vytáhne zbraně a namíří na nás.

,,Tušila jsem, že to půjde po zlým." povzdechnu si, loupnu okem po Stevovi a splynu s okolím.

Klubem se rozlehne střelba, křik a ven na ulici se vyřítí ti, co okupovali přední prostranství klubu, určené pro obyčejné zákazníky. Rychle v tom zmatku vyhledám náš cíl a dostanu se nepozorovaně k němu.

,,Tony!" křiknu k muži po mé levici a strčím k němu Branta. On se schová do obleku úplně, chytne našeho výtržníka a odletí. Skrz střechu, dámy a pánové.

,,Musíme odsud, jdeme!" houknu ke Clintovi a Stevovi, který odrazí jednoho z ozbrojenců.

,,Steve! Tudy!" křiknu jeho směrem znovu a mávnu rukou ke dveřím. Koukne na mě, kývne a rozběhne se k oknu.

,,Co to dělá?" zamumlám si pro sebe nechápavě. ,,Tam ne! Musíme hlavním vchodem, okna mají zabezpečená!" to snad nikdy nebyl ve strip... Že já se ptám.

Nemo se tedy otočí, jenže nedává pozor a jedna z vystřelených, zbloudilých kulek ho zasáhne do předloktí. Zasyčí bolestí a upustí štít.

Urychleně k němu doběhnu, chytnu ho za ruku, čímž na něj přenesu svou schopnost splynutí s okolím, vezmu jeho štít ze země a ještě spolu s Clintem, který stále opětuje palbu, vyběhneme před klub.

Nasedneme do velkého auta, zaparkovaného před klubem, jelikož quinjet vzal Tony. Zaberu místo řidiče, nastartuju a agresivně šlápnu na plyn. Auto se odlepí od obrubníku a zběsile vyjede do ulic.

,,Jarvisi, naviguj mě." silnice, po níž mám jet, se zbarví do zelena a já rychle zahnu vpravo.

,,Předpokládaný čas jízdy jedna hodina." oznámí Jarvis.

,,To abychom zrychlili." zamumlám, zařadím a přišlápnu pedál k podlaze.

,,V pohodě?" kouknu letmo na Steva, který si drží ránu na ruce, aby tolik nekrvácela. Jen s úsměvem kývne hlavou a otočí se dozadu na Clinta, který hledí ze zatmaveného okýnka.

,,Kam vlastně míříme?" věnuje Hawkeye po chvíli zvídavý pohled i nám vpředu.

,,Nevím, Tony zmínil jen nějakou chatu v lese, kde nás nebudou rušit jiní lidé." odpoví Nemo pohotově a opře se do pohodlného, polstrovaného sedadla spolujezdce.

,,Co myslíte, že budeme muset udělat s Brantem, když odmítne spolupracovat? Budeme... Ho muset mučit?" stáhne se mi hrdlo při té představě.

,,To si nemyslím. Pokud je opravdu takový, jak se říká, tak bude bohatě stačit, když mu pohrozíme." ujistí mě Clint ze zadního prostoru a poposedne si.

,,A i kdyby, ty u toho nebudeš." rozhodne Nemo a znechuceně přijme mou ponožku jako provizorní obvaz na zraněnou ruku.

,,S tím nepočítej. Nebudete všechnu odpornou práci provádět vy." ohradím se pohotově.

,,Ale ano. Radši si šetři síly na Lokiho. Ty a Ben jste totiž podle všeho jeho cíle a já chci vědět proč." zamrmlá rozhodně Nemo.

,,A já chci vědět co mu udělal, že se chová takhle..." odfrknu si a zatočím vpravo.

Zbytek cesty proběhl díky bohu mlčky, jelikož každý z nás byl zabraný do svých vlastních myšlenek, či měl na chvíli vypnuto, aby si mohl trochu odpočinout.

Po necelých čtyřiceti minutách jsme dorazili k polozarostlému vjezdu do hustého lesa.

Byla to jen úzká ulička mezi stromy, která by ani nebyla vidět, nebýt těch sotva viditelných, vyježděných stop po kolech aut.

Nerovnost a ďolíky v zemi s autem nepříjemně houpaly a já tak byla donucena rapidně zpomalit. Teď by nás předběhla i má babička. V urně.

Po útrpných sedmi minutách plížení, se mi podařilo zaparkovat na travnatém plácku poblíž menšího srubu, pomalu zarůstajícího různou zelení a jinou lesní havětí.

,,Konečně jste tady. Zrovna jsem nad vším uvažoval a znovu to promyslel." bafne na nás Tony hned, jen co vlezeme do malé předsíně. Vyvalíme na něj vyjukaně oči.

,,Jestli je pravda, že pronásledujeme Lokiho a opravdu se k němu dostaneme, budeme potřebovat pomoc." sdělí nám jeho poznatek, zadumá se a nakonec kousek poodejde, aby si zavolal.

To by mě teda vážně zajímalo, komu chce zavolat o pomoc v boji proti Lokimu.

Jediný užitečný, který mě napadá je Thor. Jenže pochybuji, že by se Starkovi podařilo dovolat na Asgard, tam určitě nemají pevnou linku. A Thor sám o sobě telefon nevlastní.

Můžeme být rádi, že si poradí s řízením kávovaru, aniž by něco vyhodil do povětří, nebo u toho někoho přizabil.

,,Sakra." ozve se Stevův hlas, následovaný bolestným zasyčením, jenž mě z představy Thora a pevné linky na Asgardu vyruší.

,,Pojď sem, ty osle. Pomůžu ti." pokynu Nemovi směrem k sobě. Já za ním totiž rozhodně nepůjdu.

,,Tony, kde máš lékárničku?"