Out Of Time [KOREKCE]

Poník

,,To nemůžeš myslet vážně! Ty jsi se opravdu zbláznila!" vyjekne Cap, když si to přikvačí i se Zazuem, který mu ochotně dřepí na ruce.

,,Ráda vidím, že si se Zazuem rozumíte." zakřením se spokojeně.

,,Ahoj! Captian virgin!" zahaleká najednou Zazu, Nemovi zrudnou tváře a všichni v místnosti se začnou dusit smíchy, jak se snažili svou reakci zakrýt.

,,Ale notak, Steve. Má tě rád, podívej! Taky má rád buráky a poslouchá rádio, jako ty. Máte toho spoustu společného." pronesu, když se utiší jak smích ostatních, tak i Zazuův.

,,Ty jsi snad nikdy nechtěl někoho, s kým by sis mohl povídat a on by se ti snažil odpovídat, aniž by do tebe neustále rýpal?" zeptám se a povytáhnu obočí.

,,No, od doby co jsi tu ty, tak mi to popravdě dost chybí, takže ano."  

,,No prosím! A jsme doma!" zakřením se a vytáhnu z kapsy buráky. Zazu nezaváhá a okamžitě ke mně přiletí. Trochu mě to vyděsí, ale když se usadí na opěradle křesla, usměju se.

,,Je to skvělý tvor. Budete si rozumět, tím jsem si jistá."

,,No to mě po..." všichni se otočíme za tím hlasem.

Ve dveřích stojí Tony a na vodítku, připnutém k malé ohlávce, má mrňavé hravé stvoření, které to vodítko jaksi okusuje. Ohromeně vyvalím oči, když Zazu následuje buráky, které spolu se Stevem odejdou do jeho pokoje a kouknu na to malé stvoření.

,,Tady je ale zvěřinec. A vy do toho ještě přitáhnete další dvě zvířata?" zavrtí Tasha nechápavě hlavou, Bruce jí dá s úsměvem za pravdu.

,,Co? Slíbil jsem to." obhájí svůj čin Tony před ostatními a pak koukne na mě.

,,Poníka se sportovním duchem jsem zavrhl rovnou. A pak se tam válela tahle. Úplně vzadu v boxu ležela rozvalená na zádech a zírala na mě vyvalenýma očima. Vzpomněl jsem si na to, jak jsem tě viděl poprvé, vypadala jsi dost podobně. Tak jsem neodolal." vysvětlí Tony svou volbu, když se tomu malému stvoření rozjedou nohy a kecne si na zadek.

,,Můj bože! Jo, myslím, že si budeme rozumět." uchechtnu se a nadšeně ty dva sleduji.

Poník ke mně pomalu dojde a kýchne si tak mohutně, že oprská celý tým. Dám se do smíchu.

,,Je to jasné. Stoprocentně si budeme rozumět."

,,A jaké jí dáš jméno?" zeptá se Ben.

,,Ještě nevím, musím se rozmyslet. Tohle není jen tak." zadumám se vážně a projíždím v hlavě všechna jména, která mě napadnou.

,,Ona nám sebrala prskavky!" vypískne najednou Clint a žene se za ní. Kobylka vesele pohazuje hlavou, pořehtává a cválá ke mně.

,,Dobře... Takže ty budeš Prskavka." prohlásím se smíchem a prskavky jí seberu, aby je nezničila, nebo si neublížila.

Zdá se, že se věci vrací do normálu. A Prskavka a Zazu nám ke znovunavázaným vztahům snad také pomůžou.

,,Šedesát centimetrů??" vyjekne Ben, když se s Tonym baví o podrobnostech, zatímco ho Prskavka olizuje.

,,A jsi si jistý, že to není převlečený pes?" zeptá se s lehce vyděšeným pohledem.

,,Nejsem... Ale budu doufat." odpoví Tony, sledující tu malou chlupatou kouli.

Vezmu si jablko a kousnu do něj. Vtom vedle mě zaklapou kopýtka a hlavu mi do klína strčí Prskavka.

S úsměvem jí ho podám, ona si kousek odkousne a poté ho dojím já. Tedy až na ohryzek, ten přenechám jí.

,,No páni. Viděli jste snad někdy někdo Brandy, dělící se o jídlo? To je zázrak!" vyhrkne znenadání Clint a agresivně zašermuje rukama, div nevypíchne oko nedaleko stojícímu Nemovi, který se na tu pohromu přišel také podívat. Aspoň něco jsem ho od svého příchodu naučila.

Večer přišel rychleji, než jsme očekávali a museli jsme se rozejít do svých pokojů. Přeci jen, je lepší spát ve své vlastní posteli, než se spolu s dalšími pěti lidmi dělit o dva gauče.

,,Co sem lezeš, chlupatice?" zašeptám rozespale směrem k Prskavce, která si hlavu opírá o kraj mé postele a zírá. Nevím sice, jak se dostala do pokoje, ale radši to řešit nebudu, nebo se začnu bát spát sama.

 ,,Nedělej to, je to děsivý... Chceš jít ke mně?" ona trhne hlavou a pokusí se vyskočit. Se smíchem a následným funěním jí vyzvednu k sobě na postel a nechám ji se uvelebit těsně u mě. Mám dojem, že se rozbrečím štěstím a dojetím naráz.

Je to dokonalý!