Out Of Time [KOREKCE]

Spojenectví dvou věží

,,Kde to jsme?" vykouknu zpoza Clintových ramen a zahledím se z velkého čelního skla na tu obrovskou budovu, ve které se chystáme přistát.

,,V Avengers tower." oznámí a navede jet na přistávací tentověc, dráhu, plochu... Co já vím, jak tomu tady říkají.

,,A to je zase co? A kde máte Saurona a jeho spojenectví dvou věží?" všichni se na mě zamračí.

,,Co je? Nemůžu vědět o všem, co se objeví na půl vteřiny v jednom jediným filmu."

,,Je to sídlo Avengers, kupodivu..." vysvětlí s povzdechem Ben.

,,Fajn. A co tu tedy děláme my?"

,,Musíme zjistit, co se s vámi sakra stalo."

-

,,Vysvětlíte mi tohle stvoření někdo?" zeptá se Clint a ukáže na mou maličkost. Tony, který se uvelebí na gauči, si mě se zájmem prohlédne.

,,Jsou tu dva gauče, čtyři křesla, tři židle a ty si stejně sedneš na stůl!" protočí nade mnou očima. Jen se na něj sladce usměju a přesunu svou pozornost k debatujícím obyvatelům tohoto přerostlého labyrintu.

Než jsem však něco stihla říct, přiřítí se k nám nečekaně Bruce, s očima vyvalenýma překvapením a chystá se o něčem začít básnit. Já ho však zastavím mávnutím ruky.

,,Ne. Než něco řekneš, varuji tě. Mluv normálně lidsky, prosím. Těm odborným žvástům nerozumím." upozorním ho. Bruce si povzdechne a otevře složky.

,,Zjistil jsem následující; Ben má schopnost vytvořit silové pole, které může použít na obranu i útok. Klidně i na jiné předměty ve svém okolí, než je on sám. Na rozdíl od jiných tě také Ben z nějakého neznámého důvodu vidí, i když máš maskování. A zdá se, že další se ještě zatím dovyvíjí. A nebude to trvat dlouho, krev se ti vaří a mutuje jako splašená." Ben se zarazí a zavrtí hlavou. Bruce ho ale předběhne dřív, než si stihne začít stěžovat.

,,Ty," ukáže Bruce s nosem ve složkách na mě, ,,máš schopnost splynout s okolím. V podstatě jako chameleon až na tu výjimku, že to není jen podle nálady, ale skoro kdykoli a stejně tak můžeš při zmizení koordinovat i svou tepelnou stopu. Prostě zmizíš. A podle toho, co jste mi říkali, že se stalo u toho plotu to vypadá, že jsi imunní vůči elektřině. S dostatečným tréninkem ji při silném impulzu možná budeš umět i ovládnout a použít proti nepříteli. Ale je to nepravděpodobné, visí nad tím opravdu hodně velké možná." pronese spokojeně.

,,Ale šilhavý oči každý na jednu stranu, ocas, ani dlouhej lepivej jazyk mít nebudu, že ne?" zděsím se. Bruce se usměje a zavrtí hlavou.

,,Ne, Brandy, mohu tě uklidnit, že nic takového tě nečeká."

,,Díky bohům."

,,Škoda, mohli bychom jí na něm dělat uzly, kdyby byla moc ukecaná. Zase." protáhne se Tony a já mám chuť mu v tuhle chvíli opravdu něco uvázat kolem krku. Třeba kravatu. Z konopného lana. Ne, to radši ne, ještě by se mu podařilo to nějak zapálit a vdechnout.

,,Měla by ses začít učit, Brandy." napomene mě Ben. Nechápavě kouknu na něj a poté na své ruce v barvě sytě modré.

,,Já už se učila a teď si budu dělat co chci!" odfrknu si.

,,Myslím ovládat to chameleonění a tak." upřesní to Ben. Mávnu však nad tím rukou a odkráčím.

,,Fajn. Až ale přijdeš se záchodem na zádech, vysměju se ti a řeknu: 'Já to říkal!'" houkne za mnou. Jen pokrčím rameny a vydám se na průzkum.

,,Lidiiiii!" přiběhnu po půl hodině klidu do něčeho, co připomíná obývák, a natáhnu před sebe ruce.

Před pár minutami jsem začala duhově blikat a neuvěřitelnou rychlostí projíždět všechny barvy spektra. A ani trochu se mi to nelíbí!

,,Jako slyšel jsem, že se zbláznily semafory, ale tohle už je moc!" pronese Clint.

,,To není semafor. Hlásily slunečno a déšť. Stačí jí hodit z okna a uvidíš duhu." koukne Tony z prosklené části místnosti.

,,Až na detail, že se říká, že po každý bouřce VYJDE duha. Né že vypadne z okna..." vmísím se do toho a založím si ruce na hrudi.

,,A teď mi řekněte, co s tím mám prosím vás dělat? Nechci být navěky jako zmutovanej jednorožec!"

,,Hlavně se uklidni. Něco zkusím, vydrž." vytasí Bruce svůj ukazováček do vzduchu jako kord a prosviští kolem nás takovou rychlostí, jako když Ben uklouzl po loupané polovině broskve.

Za nedlouho přifrčí zpět, vyšvihne se hbitě na jeden z gaučů a postaví na zem veliký větrák.

Tenhle jeho nálet se několikrát opakuje, dokud nejsme obklíčeni armádou větráků. Zajímalo by mě kde a proč je tady skladuje. To tower nemá klimošku?

Následně ho všichni nechápavě pozorují, jak rozdává prapodivné čepice. Tedy až na mě, já v jednom ze zapnutých chladičů trénuji robotický hlas. Hodlám totiž jít na konkurz na autobota do příštích Transformers.

Když se od té rotující věci konečně odlepím a upřu pohled na ta jelita za mnou, tak se málem udusím smíchy. Kapitán totiž zakopne o kabel, vedoucí přes celý obývák, a shodí na zem jeden z mnoha větráků.

Musím ale uznat, že Rogers s provinilým pohledem je neskutečně roztomilý. Zaslechnu z levé strany procítěný povzdech, za nímž se otočím.

,,Steve. Prosím, vezmi si tohle a už na nic radši nesahej a nehýbej se." pronese klidně Bruce. Je ale vidět, jak na nervy z toho všeho je a podá mu nějakou loďmistrovskou čapku.

,,Vypadáš jako kapitán Nemo." vyprsknu smíchy, když si Steve nasadí tu divnou směšnou námořnickou věc na hlavu.

,,Ty jsi pitomá." zamračí se ublíženě.

,,A ty zabiják větráků!"

,,Tak dost, děti." utne nás Tony.

,,Děti? Tomuhle říkáš dítě?" proneseme se Stevem jednohlasně a navzájem na sebe ukážeme prsty.

,,Nechte toho. Steve, ty jdi za ostatními ven z toho kruhu a ty si, Brandy, stoupni do středu." přikáže Bruce. Počká až uděláme co řekl a pak zapne všechny větráky v místnosti.

Nebudu lhát, měla jsem v tu chvíli dojem, že stojím vedle nastartované stíhačky, jaký hluk to byl. Ten vichr budil dojem, že odlétnu a podívám se do jiného vesmíru. Opětovně.

A podle pobavených výrazů ostatních asi vypadám jako buldog. Duhově blikající buldog.

,,Připravená?" zakřičí Bruce přes to hučení.

,,Na co?" křiknu nazpět. To už ale zmáčkne nějaký čudlík a větráky očividně přetíží, protože z nich začnou všude šlehat blesky.

Polekaně vypísknu a zakryju si hlavu, ačkoli cítím jen jemné šimrání v místech, kde se mě ty světelné záblesky dotkly. Takhle to pokračovalo dokud jednotlivé větráky s prskaním nepřestali větrat a město celkově nezhaslo. Bruce vyhodil veškeré pojistky v New Yorku. Tomu se tedy říká vědecké laboratorní umění. Takový výkon nemá ani můj toustovač. Tomu se podařilo zkratovat jen polovina vesnice.

,,Co to sakra bylo?"

,,Elektrické šoky ti neublíží, ale stabilizují proměnlivé a neustálené molekulární částice ve tvém těle a především v barvu měnící kůži." usměje se spokojeně náš šílený vědátor.

Jen na něj vyvalím nechápavě oči, protože jsem rozuměla leda tak té 'barvu měnící kůži' a elektrickým šokům.

,,Prostě to srovnalo toho šíleného chameleona v tobě..." protočí očima.

,,Ahaaa! Proč to neřekneš rovnou?"