14.Kapitola

129 8 0
                                    

„To co je vaší součástí a díky tomu máte své schopnosti jsou Kameny nekonečna." Řeknu dramaticky.
„Kameny nekonečna o tom jsem už něco slyšel." Zamyslí se Stephen.
"To je dost možný. Kameny nekonečna vznikly ještě před velkým třeskem a tyto kameny ochraňovali ochránci, kteří byli poté jejich silou pohlceni. A kameny? Ty se dostaly do různých koutů vesmírů a staly ze z nich věci jako třeba Tesserakt, Orb, Éter atd... Ale toto jsou jména kamenů ve věcech, ale jejich pravá jména jsou: Mysl, Síla, Čas, Duše, Vesmír, Realita. A když se všechny tyto kameny spojí odhromady je jedno jakým způsobem, tak nastane masakr nejen tady na Mitgardu, ale v celém vesmíru. No a k čemu se tady celou dobu chci dostat je to, že jistý člověk jménem Thanos... Počkat on to není člověk no to je jedno dejme tomu tedy, že ano. Tak on chce všechny tyto kameny získat a vy dva jste a vlastně všichni ostataní jsme ve velkém nebezpečí jestli si Thanos příjde pro kameny tak jsme straceni." Dokončím svůj monolog a čekám co mi na to řeknou kluci.
„Takže pokud to chápu dobře tak my jsme teď pro zem nebezpeční?" Zeptá se Vision.
„Svým způsobem ano, ale nejste jediní. U nás na Asgardu máme Tesserakt, a na dalších planetách ve vesmíru jsou také v nebezpečí. Všechno tohohle to se prolíná a nakonec jsme v nebezpečí všichni ve vesmíru." Vysvětlím Visionovi.
„Dobře a jaké kameny máme my Kate?" Zeptá se ještě jednou Vision.
„Ty Visione máš kámen Mysli, je to něco jako tvé třetí oko. A předpokládám, že ty Stephene víš o svém kamenu vše." Řeknu Stephenovi.
„Ano vím Vonk mi o tom říkal." Odpoví mi.
„No výborně, tak máte ještě nějaké otázky.?" Zeptám se.
„Ano mám jak tohle všechno víš?" Uslyším za sebou povědomí hlas, otočím se a byl tam Peter.
„No víš Petere já jsem se tohle všechno naučila na Asgardu. U nás se tyto věci vyučijí, ale jenom pro královskou rodinu a já to mám teď jako povinnost. Můj otec se to taky učil. Nikoho s královskou krví toto nemine." Vysvětlím Peterovi.
„A Loki se to taky učil.?" Zeptá se Tony.
„To nevím jistě, ale myslím, že ano. Nic mi zatím neřekl tak nevím." Odpovím Tonymu na jeho dotaz.
„Takže jestli tohle všechno Loki ví tak jsme v hrozném nebezpečí." Začne Tony vyvádět jak smyslů znavený.
„Tony uklidní se. Lokiho ho tohle absolutně nezajímá věř..." Nedokončím větu protože mi ji přetne Tony.
„A jak si tím můžeš být tak jistá!" Sekne po mě.
„Kdyby si mě nechal laskavě domluvit tak by ses to dozvěděl!! Nic méně Loki ho to absobutně nezajímá a pokud jsi mě před dvouma dněma a poslouchal, tak jistě víš, že od tý doby co jsem se narodila, tak se Loki změnil. Nevím co jste si v dva v minulosti udělali, ale teď je jiný. A navíc Lokiho z této debaty laskavé vinech!! Teď bychom měli zadši řešit Thanose než Lokiho. Takže..." Zase nedořeknu větu.
„Jakýho zase Thanose.!" Řekne afektované Tony a rozhodí rukama na důraz toho, že neví co se děje. Ale mě mezitím štíhlý rupnout nervy.
„Hele tak víte co řešte si to tady samy!! Já tady taky vůbec nemusím být!! Nazdar!!!!" Naštvu se, dojdu ke dveřím, otevři se a tak silně si nimi třísknu, že se až sama vylekám jaká to byla rána.

Jdu chodbami do svého pokoje, lehnu si na postel, zavři oči a začnu brečet....

Pochop mě!Kde žijí příběhy. Začni objevovat