Pochop mě!

18.Kapitola

„Nat teda mami mohla bych si prosím něco na tobě skusit.?" Zeptám se jí nejistě.
„No tak záleží na tom co." Odpoví mi vesele.
„Víš Loki mě naučil jednu věc, kterou si můžu u různých bytostí ověřit jesli mi nelžou. Spočívá to vtom, že jim dám ruku na čelo, kde se jim ukládají vzpomíky a díky své magii zjistím to, co potřebuju." Vysvětlím mamce, co jí udělám.
„Dobře Kate. Věřím ti, že se mi nic nestane." Řekne mi mamka pobaveně.
„Neboj jen budeš tak trochu v komatu, ale probudíš se z něj." Ujistím ji.
„Dobře."

Já jí dám ruku na čelo a pomocí své magie se spojím s jejíma vzpamínkama a chvilku hledám tu správnou vzpomínku. Když ji najdu tak si ji přehraju a zjistím to co jsem chtěla. Potom dám mamce ruku z čela a ona se probere.

„Tak co zjistila jsi to co jsi chtěla?" Zeptá se mě.
„Ano a jsem ráda, že už vím, o co tady jde." Odpovím ji a koukám se překvapeně do země.
„Akorát... můžu se zeptat. Proč jsi tuhle svoji fintu nepoužila na Thora?" Zeptá se.
„No já na ni tak trochu zapoměla v zápalu vzteku." Řeknu ji nejistě.
„Aha to nevadí." Odvětí mi mamka.
„Hele mami víš jak říkal Clint o tom, že bych si měla jít zacvičit a zjistit co mi je?" Řeknu jí.
„Ano pamatuju. Proč se na to ptáš." Odpoví mi.
„No tak bych to chtěla prubnout." Řeknu jí nadšeně.
„Já za sebe bych řekla, že to není dobrý nápad. Když už ti při snídani nebylo zrovna nejlíp." Začne se o mě bát.
„Já jsem si toho rizika taky vědoma, ale já bych opravdu chtěla vědět, co se mnou je." Začnu mamku utišivat.
„Dobře dělej jak uznáš za vhodné. Ale já tě varovala." Pokárá mě.
„Já vím, ale mohla bych tě o něco poprosit?" Zeptám se.
„Ano mohla." Souhlasí.
„Mohla by jsi prosím svolat celý tým tak za 15. minut na louku za základnou u lesa?" Zeptám se jí.
„Ano, ale mou odpověď na toto znáš tak konej jak uznáš za vhodné." Odpoví mi s obavami.
„Ano mami neboj budu si dávat pozor." Řeknu jí provinile.
„Dobře budeme tam." Souhlasí mamka a odejde.

Já se teleportuju do svého pokoje, kde plácnu sebou na postel a jen se koukám do stropu. Asi tak po 10. minutách co koukám do stropu se zvednu, dojdu ke stolu, vezmu si dýky a dám se je do pouzder na obou stehnech a jdu na místo určení. Když tam dojdu tak jsem tam o 5 min. dříve než všichni ostatní. Jen tak stojím a přehazuju si v rukách dýky a přemýšlím nad tím, co a jak udělám když tady budou všichni. Pak v dáli uvidím jak ke mě jde celý tým. Já vyčkám až příjdu a řeknu jim co mám v plánu. Když ke mě příjdou tak si okolo mě stoupnou do kruhu a čekají na to jim dám za pokyny. Já jen protočím oči v sloup a začnu jim vysvětlova svůj plán.

„Takže asi si říkáte proč tady jste." Řeknu jim. Oni se jen na mě tázavě podívají a nic neříkají.
„Jste tu kvůli tomu abych zjistila co to vlastně se mnou je a Clinte díky za nápad." Kouknu se směrem k němu a usměju se na něj. On mi úsměv oplatí. „No a teď bych se ráda dostala k tomu co tu s vámi chci provádět. Jak už jsem říkala potřebuju zjistit co mi je a k tomu potřebuju Vás. Akorát mám dvě možnosti. Buď budu "bojovat" se všema a nebo se rozdělíte do stejně početných skupinek a budu s Vámi "bojovat" po těch skupinkách." Navrhnu jim. Nikdo nic neříká jen koukají a čekají kdo z nich začne. Nakonec se slova ujme Tony.
„Vzhledem k tomu, že je nás tady docela hodně tak já bych byl pro to, aby jsme se rozdělili do skupin." Řekne na všichni souhlasí.
„No tak dobře. Jak jsem si vás nezitím spočítala tak je Vás tady dneska patnáct. Kdyžtak nepočítám sebe. No tak udělejte libovolné skupinky po třech. A pak si mezi sebou řekněte kdo půjde první já se mezitím rozcvičím." Řeknu jim a Tony začne všechny organizovat.

Já jsem od nich poodstoupila a začla jsem si protahovat celé tělo, a snažím se jen biť koutkem oka nekoukat na to, jak se rozdělují do skupin. Když jsem se už doprotáhla tak se vrátím k týmu a koukám jako kdybych spadla z višně na to, jak se rozdělili. No snažila jsem si toho nějak nevšímat a jen čekat na to s kým si "zabojuju" jako první.

„Fajn. Tak kdo půjde jako první?" Zeptám se.
„Dohodli jsme se, že jako první půjde Scarlett, Vision a Stephen." Řekne mi Tony a oni předstoupí předemě.
„Tak jo vy odtatní jděte a stranu a zatím můžete přemýšlet a vymýšlet plán jak mě zneškodnit." Řeknu jim můj rozkaz. Všichni naráz řeknou ANO.

Scarlett, Vision a Stephen předskoupí předemě, postaví se do bojových pozic a čekají co já budu dělat. Já se jen ušlíbnu a postavím se také do bojové pozice, ale pak si uvědomím, že vlastně neví co mají dělat.
„Tak tedy, aby jste věděli co po vás chci tak je to, že se mě můžete pokusit zneškodnit jakým koli způsobem ať už kouzly nebo hrubou silou. Je to jen na vás. A já se budu snažit vás zneškodnit také. A teď už BOJ!!" Zakřičím a oni na mě začnou útočit...