4

895 54 3
                                    

Další den. Dneska jsem připravený na to, ztrapnit toho idiota namyšlenýho. Karla. Opět běžím do školy. Opět nestíhám. Opět jdu pozdě.

Otevřu dveře od třídy. Učitel se na mě podívá a spustí:

Kovář: "Carev! Zase pozdě! To nechápu. Ty víš, že máš špatnou absenci. Ale i tak pořád chodíš pozdě!"

M: "pardóón. Jsem zaspal no.."

Kovář: "pff! Jak si tohle můžeš dovolit?! Ty na mě nebudeš drzej! Rozumíš. Teď se omluv jako normální slušný člověk!"

M:" omlouvám se. Zaspal jsem"

Kovář: "no konečně. Padej si sednout!"

Protočil jsem nad ním očima a šel se posadit na svoje místo. Kretén. Doslova a do písmene mě SERE! I ten Karel! Oba! Proč!? Proč se mi museli připlést do mého úžasného života?! No to je jedno. Posadím se. To je divný. Že by se Karel uklidnil? Konečně? Ani se na mě nepodíval. Jen si počkej Karlíku. Já tě dostanu. Mám na tebe vymyšlenou skvělou pomstu. Ještě budeš litovat, že jsi sem vůbec přestoupil. Ale ještě si svůj plán promyslím. Provedu ho buď dneska po škole, nebo zítra ve škole. Tak počkat. Já vlastně ani nevím, co mu udělám. Já jsem tu pomstu ještě nevymyslel. Já jsem idiot. Ach jo. Ale mohl bych se zeptat kluků. Ti třeba budou mít nějakej plán na to, jak někoho ztrapnit.

"Crrrrrr"

No konečně. Ta hodina už se mi začínala zdát nekonečná.

M: "čus, hele potřeboval bych se na něco zeptat."

Kluci:" no jasně, ptej se"

M:" nevíte jak bych mohl někoho brutálně ztrapnit před celou školou?"

Kluci:" aha, že ty chceš ztrapnit toho Karla?"

M:" jo, tak co? Máte něco?"

Kluci:" no a seš si jistej, že to je dobrej nápad, když tady učí jeho fotr?"

M:" no tak, uvidíme, co mi Karel udělá"

Kluci:"ty jo, ty se toho teda nebojíš. No tak my něco vymyslíme."

M: "Ok dik. Ale potřebuju to uďelat buď dneska po škole nebo zítra."

Kluci:" po škole na našem místě Ok? Tam se domluvíme."

M: " Ok , máte to u mě"

***

Konečně. Vybíhám ze školy a běžím na naše domluvené místo. Park. Vždycky se scházíme v parku.
Ani nevím, proč běžím. Nechci tam být první. No to už je jedno. Docela mě znervózňuje, že jak běžím, tak celou cestu slyším jak za mnou někdo jde. Vždycky chvíli šel, pak chvíli běžel. Třeba to jsou kluci. Otočím se a ...Tak počkat ,jako vážně!

M:" děláš si už ze mě srandu nebo co! To mě jako celou dobu sleduješ!!!"

Karel. Ano, celou dobu byl za mnou Karel. Já už mu snad jednu vrazím! Ale proč? To mě až tolik štve? Hm.. měl bych se nad sebou zamyslet.

Karel:" ne! Nesleduju tě! K čemu by mi to asi bylo!"

M: "to nevím, ale proč v tom případě jdeš celou dobu za mnou!"

Karel:" asi protože tudy chodím každej den!"

M: "Hmm. A co jako"

Karel:" hej seš psychycky labilní nebo co? Teď jsem ti řekl že tudy chodím domů!"

M:" hhhdddllltt"

Karel: "seš fakt trapnej Careve!"

M:" jo? Já jsem trapnej! Ty seš zase namyšlenej odpornej a egoistickej spratek!"

Karel: "jó, jak tohle můžeš říct když mě ani neznáš!"

M:" nepotřebuju a nechci tě znát!"

Začali se mu lesknou oči. Wtf proč? Je pravda že ani nevím, co říkám. A ano. Musím se přiznat...

|TEN NAMYŠLENÝ EGOISTA| ~MAVY~Kde žijí příběhy. Začni objevovat