Začali se mu lesknou oči. Wtf proč? Je pravda že ani nevím, co říkám. A ano. Musím se přiznat...
..líbí se mi. Jo ! Jo! Já vím! Je to.. divný. Buuummm, teď vám vybouchly mozky! On se mi líbí a já se ho chystám ztrapnit. Ach jo... chudák. Ale on je na mě taky hnusnej. Zaslouží si to. Ale taky je pravda že nevím, jaký doopravdy je. Ještě jsem neměl šanci ho poznat. A chtěl bych.
Karel:" no právě. Vidíš ,sám mě nechceš poznat a už mě soudíš. Proč?"
M:" no, já vlastně nevím."
K:" víš Martine. Já vím že to vypadá jako- hej on je z bohatý rodiny. Ten bude rozmazlenej. Ale já nejsem. A nechci. Otec mě sice celkem rozmazluje. Ale já to nechci. A pak mě lidi jako ty, podle toho soudí. Víš že mě to i dost mrzí. Víš jak je těžký si takhle najít kámoše. Víš jak je tenhle život těžkej?"
M:" já, ne. Nevím. Promiň. Ale. Ahhh máš pravdu. Já taky nejsem takovej jakej se zdám. Vlastně. Já jsem dost citlivej a zranitelnej. Ale ve škole si kvůli dobrý reputaci hraju na toho 'zlýho'. Ve skutečnosti takovej ale nejsem. Proto jsem na tebe byl tak hnusnej. Já musím vypadat hustě. Před klukama. Do toho. Klidně se mi vysměj."
Karel:" nebudu se ti smát. To nemám za potřebí a- proč tleskáš?"
M:" protože jsi mě jako jedinej prokoukl. Tu moji 'masku'. A taky jsi teď jedinej kdo to o mně ví. Takže ať tě ani nenapadne to někomu říct."
Karel:" no jasně. Jsme nepřátelé. Ale oba taháme za jedno lano. Oba jsme na stejné lodi. Proč se nemůžeme normálně bavit jako teď?"
M:"ne, nemůžeme. To by nešlo!"
Karel:" ale! Martine počkej! Kam běžíš!"
Prostě jsem utekl. Já vím. Bylo to zbabělé, ale já se s ním nemůžu takhle bavit. Užírá mě to zevnitř. Když máte někoho rádi, ale před ostatními i před ním hrajete, že ho nesnášíte. Je to těžký. Rád bych se s ním bavil. Ale já bych to nedával. On je stejnak hetero. Ne! Proč musí ten chujo běžet za mnou! Rychle jsem za sebou zavřel vchodové dveře a po schodech vyběhl do třetího patra. U dveří jsem se sesunul k zemi. Co mám dělat? Teď to o mně ví. Ví, že mě může lehce srazit k zemi. Protože já jsem fakt hodně citlivej. A on toho teď může využít. To ne! Přestaň!
Karel:" Martine vím že tam jsi!"
M:" přestaň mi klepat na dveře!"
Karel:" Ne nepře- ty brečíš? Co jsem ti udělal. Proč jsi utekl?"
M:" běž pryč! Nechci se s tebou bavit!"
Karel:" tak jo."
Nešel pryč. Zůstal tam. Sedl si ke dveřím. Proč?! Proč to dělá. To mu jako na mně záleží.
M:" řekl jsem ti ať jdeš pryč."
Karel:" já si můžu dělat co chci."
M:" přece nebudeš sedět na chodbě."
Karel:" klidně budu."
M:" proč to děláš? To ti na mě jako záleží!? Nikomu na mně nezáleží! Všem jsem ukradenej!"
Karel:" mně ne. I když tě nesnáším, mám tě rád. Jsi jedinej člověk, co se se mnou baví."
M:" běž pryč!"
Zakřičel jsem to na něj tak hystericky. Co si teď o mně musí myslet?!
Karel:" ne."
(Asi takhle tam seděli)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dneska mám dobrou náladu, tak vyšly dvě části😜😘 Btw: nemám udělat jinej cover? Ano/Ne
