|TEN NAMYŠLENÝ EGOISTA| ~MAVY~

29

Celý zbytek dne jsem měl smůlu. Asi třikrát jsem zakopl, jednou spadl obličejem do bahna, vylil jsem na sebe kafe, spadl mi telefon do polévky, ztratil jsem sluchátka a uplavala mi ponožka a následně se utopila v Amstelu.

Radši se neptejte jak se to stalo. Prostě se to stalo a tečka.

Ale to už je za námi. Teď už je nový den, takže už mě doufám smůla opustila.

Už jsme po snídani a zrovna se chystáme jít ven.

M:" doufám že se dneska nebudeš topit v bahně nebo kafi, nebo topit mobil v polévce či topit ponožky. Doufám že jednou neutopíš mě až tě naštvu."

K:" hahaha. Jestli nezmlkneš tak tě utopim. Smůla už mě opustila. Dneska to bude fajnovej normální den."

M:" dobře. Když myslíš."

K:" já to vím. A pojď už."

Vyšli jsme z hotelu a vyrazili do ulic Amsterdamu.

Zjistil jsem, že... já nevím. Asi tak úplně Martina nemiluji. Přemýšlel jsem o tom celou noc. Nemohl jsem spát. Mám ho rád, ale spíš jako kámoše. Ani mě nepřitahuje. Co mám dělat. A navíc se mi i víc líbí jedna holka co má pokoj kousek od nás než Martin. Jsem já vůbec gay? Teď když tak o tom přemýšlím, tak... tak asi ne. Jak jsem si to vůbec mohl myslet? Pff. Prostě ten vztah s Martinem byl jenom takovej úlet. Ale jak mu to mám říct.
Zlomí ho to.
Zničí ho to.
Zraní ho to.
Zklame ho to.
Zrujnuje ho to.
Zabije ho to.
Řeknu mu to. Ale ne teď. Ne dnes. Až odtud odjedeme.

*[o tři dny později]*
(-Wow, to bylo rychlý co?😂😂)

M:" jak dlouho ještě?"

Mamka:" za dvě hodiny jsme v Česku."

M:" ahh. Tak dlouho. Mám hlad."

K:" já taky, nestavíme se třeba někde v Mekáči, nebo tak?"

Mamka:" jo, to by jsme mohli."

Dojeli jsme k nejbližšímu fastfoodu a tam jsme zaparkovali a následně se usadili u stolu v budově.

Mamka:" tak co si dáte? Půjdu to objednat."

Oba jsme řekli mamce naši objednávku a ta odešla. Alespoň mám příležitost se Martina zeptat.

K:" Martine? "
K:" já. No, potřeboval bych od tebe něco. Až přijedeme domů. Tak dneska je sobota, takže zítra ještě nejdem do šloly. Příjdeš k nám v neděli. Třeba jenom na chvíli, ale rád bych s tebou něco probral."

M:" no, tak dobře. Mám se bát?"

K:" no, -hele mamka už jde."

Martin se na mě podíval nevěřícným pohledem, ale dál už věnoval veškerou svou pozornost jídlu. Já jsem si jen oddychl a taky se pustil do jídla.

Dneska kolem třetí výjde poslední díl😜😘