|TEN NAMYŠLENÝ EGOISTA| ~MAVY~

2

7:36
Hahaha. No super! Zase nestíhám. Jako vždycky! Proč! Proč já! Ahhh!!!

Rychle se obleču vezmu batoh a běžím do školy. Na hygienu a snídani kašlu. Nesmím přijít ZASE pozdě. Už teď mám hodně špatnou absenci. A ještě k tomu máme dneska toho nového třídního. No super. To zas bude den.
Fajn. Jsem ve škole a zvoní se až za dvě minuty. To stíhám. Rychle probíhám chodbami školy a do třídy vbíhám přesně se zvoněním. Rychle si sedám na svoje místo. Hned jak si sednu, tak do třídy vejde náš nový třídní. Zase se otráveně postavím. Jak už jsem říkal, do třídy vešel učitel. Ach ne. On za sebou vláčí i nějakého kluka našeho věku. Je docela hezkej. Ne! Martine, teď na to nemysli!

Učitel:" dobrý den. Sedněte si. Jsem váš nový třídní učitel. Jmenuji se Josef Kovář. Také sem vedu svého syna. Doufám, že nebudou žádné problémy a že mě budete respektovat. Nehodlám se s vámi nějak zdržovat. Tohle je tedy můj syn. Karel. Vaše jména mě nezajímají ale i tak se mi každý představíte. Začneme od zadu."

No jasně. Jak jinak že?!

M: "Martin Carev"

Řekl jsem otráveně a celkem potichu. Starej Kovář se na mě zamračil.

Kovář:" a Carev neumí mluvit nahlas?!"

Gestem ukázal tomu jeho Karlovi ať si jde sednout vedle mě. Super. To mi ještě fakt scházelo. Oba vypadají jako takový ty Bitch. To bude určitě bohatej fotřík a ten Karel co právě usedá vedle mě bude takovej ten spratek. Egoistickej zazobanec. Za co jsem si tohle zasloužil. Už teď vím, že mě rodinka Kovářů nebude mít ráda. Ani já je. Už teď je oba nesnáším. A víte co ke nejhorší. S Karlíkem se uvidím každý a celý den. A starýho Kováře máme na zemák, děják, etiku a matiku. Takže ho uvidím desetkrát týdně. No to se mi snad jenom zdá!! Naštvaně bouchnu pěstí do lavice a všichni se na mě otočí. Až teď mi došlo, že je vlastně hodina.

Kovář: "Carev nám chce jít převyprávět celou českou historii?!"

M: "ne děkuji, to fakt nechci."

Celá třída se zasmála a Karel složil hlavu do dlaní. Mumlal si něco ve stylu- proč! Proč tady musím být. Proč musím být vedle něho.

Naklonil jsem se směrem k němu a řekl mu:
M:" hele, taky nejsem zrovna nadašenej z toho že sedíš na místě kam jsem si vždycky dával buď batoh nebo nohy."

Karel: "seš trapnej, ubohej a drzej."

M: "jó, to už mi řeklo tolik lidí, že už to ztrácí význam. Zkus vymyslet něco originálnějšího."

Na to jen protočil očima a otočil se ke mně zády.

Kovář: "Careve! Budeš poškole!"

M: "Hm"

——————
Ze školy jsem se vrátil až kolem čtvrtý. Ještě že bydlím sám. To by se mě zas rodiče vyptávali kde jsem tak dlouho.
No myslím že Kovářům pěkně osladím životy. A dám si na tom hodně záležet. Nesnáším je! Oba dva!

Celý večer jsem pak už ani nic nedělal. Spát jsem šel asi kolem půlnoci. No a ráno jsem zase nestíhal. Jak jinak. To už je taková moje rutina. Teď se do ní však připletli dvě osoby.