|TEN NAMYŠLENÝ EGOISTA| ~MAVY~

10

Paní mě dovedla k jednomu z MNOHA pokojů a zaklepala na jeho dveře.

K:"hmm"

Ozvalo se z nich. Jo, to bude Karel.

Paní:" Karlíku?"

K:" co je?"

Má asi špatnou náladu. A jéje.

Paní: "máš tady návštěvu."

K:" teď nemám čas, a ani ho mít nechci."

Paní:" ale to je tvůj kamarád."

K:" tak ať jde pryč. Tak počkat. Jakej kamarád! Běto, vždyť víš že nemám kamarády!"

Tak a dost. Jdu tam.

M:" děkuji. Já tam ale asi už vlezu nebo se s ním nedomluvíne."

Paní:" dobře Martínku. On se takhle nechová, jen má špatnou náladu. Protože má horečku, tak ho z toho asi bolí hlava. No dobře tak já už jdu. Kdyby jsi měl hlad tak řekni, ráda něco udělám pro vzácnou návštěvu."

Řekla a odešla. Na nic jsem nečekal a vtrhnul do jeho pokoje. Ať se mu to líbí, nebo ne. Rozrazil jsem dveře a zas je za sebou zavřel.

M:" čus Karlus. Jak je?!"

K:" co ty tady děláš?! A jak jsi zjistil, kde bydlím."

M:" donesl jsem ti sešity. A taky bych si chtěl promluvit. Btw, vypadáš hrozně. Seš bílej jak stěna."

K:" hhhh. Že já ty dveře nezamknul."

M:" no nezamknul no. Ok, tady máš ty sešity. Akorát potřebuju tvoje číslo nebo fb, abych ti mohl poslat zápisky."

K:"achhh. No jo."

Karel se konečně vymotal z postele a sedl si na její okraj. Ach ne. On je přede mnou jen v boxerkách. Nesmím se na něj dívat. Nebo to nedopadne dobře. Karel mi dal číslo a já jsem si sednul vedle něj na jeho postel.

K:" no cos chtěl?"

M:" co to s tebou je? Nikdy si takový nepříjemný nebyl."

Karel sklopil hlavu. Asi si to uvědomil až teď nebo nevím.

K:" no já vím. Bolí mě hlava a tak nějak nemám na nic chuť. Teď si procházím takovým složitým obdobím. Ale to ty nemůžeš pochopit, protože nejsi— um. To je jedno. Co že jsi to chtěl?"

M:" co že nejsem?"

Asi vím, co chtěl říct. Ale to mi akorát hraje do karet.

K:" já se o tom nechci bavit."

M:" Kájo. Skoro nic o mě nevíš, jak teda můžeš vědět, že nejsem."

K:" protože je- tak počkat. Ty jsi gay?!"

M:" no už to tak bude ..no"

K:" a-aha, to jsem ani netušil. Ty vypadáš jako 100% hetero."

M:" já vím. A taky vím jaký to je, si tím procházet. A jen jsem ti chtěl říct, že se ti omlouvám. Nebral jsem na tebe ohled. A ty ses mě zastával. Jsem imbecil. Takže sorry. Kámoši?"

Zeptal jsem se a natáhl k němu ruku na usmířenou. Ruku přijal a usmál se na mě.

K:" díky."

M:" za co, prosím tě?"

K:" no za všechno. A taky že ses mi svěřil. To taky moc lidí nedělá. "

M:" Hmm. Jak je možný, že máte tak úžasnej dům. A tak úžasnou chůvu nebo kdo že to je? Vždyť tvůj otec je jenom učitel."

K:" jo. Já vím. To všechno mamka."

M:" nikdy ses o ní nezmiňoval."

K:" já vím."

Na žádost Meowie23000 další kapitola ještě dneska😂😂 nemáš zač😘😂