Tajemná minulost

Si moje krev

Pokynula jsem na Caleba který se taky otočil mým směrem, hned když uviděl toho koho já chytl mě za ruku a svůj stisk zesílil. Stála jsem tam a čekala než dojde až k nám v ten moment jsem si ale nejvíc přála kdybych mohla utéct, před vším.  Během pár minut ale stál těsně u nás, nikdo jsme nebyli schopní ani slova. Když jsem ho viděla naživo přišel mi ještě víc odporný než na fotkách.

"Nečekal jsem že přijedeš až sem "

"Když něco chci tak si proto jdu a tohle mi za to hodně stojí"

"Tady jsi ale zbytečně, nepomůžu ti"

"To víte že jo, odvoláte ty gorily a já zase budu žít jako před tím"

"To nemám v plánu"

"Je mi jedno co chcete nebo ne, udělám to podle sebe"

"Si moje krev, dlužíš mi to, za to že ty si měla život jak v bavlnce a já vězení"

"Pro mě jste cizí člověk, jaký život jste měl je váš problém, ty loupeže si vás určitě nenašly samy"

"Tak děvenko"

S kuráží se rozešel ke mně i s napřáhlou  rukou, Caleb mě ale přesunul za sebe a uzemnil ho k zemi.  

"Pust mě, sakra"

"Ne dokud se nenaučíte jak se chovat k lidem"

"Můžeš mě i zmlátit ale já svoje rozhodnutí zpět nevezmu"

"Jste vážně ubohý"

Během sekundy se Caleb napřáhl a dal mu pěstí, otec obličejem padl k zemi, hned začal nadávat ale vypadalo to že Calebovi to bylo úplně jedno. Nechal ho tam ležet a šel zpět ke mně, dal mi pusu na čelo a vedl mě k autu. Nenechal mě se ani ohlédnout za otcem a nasedli jsme do auta.

Potom se rozjel pryč, já ale nechápala vůbec co se děje , přišla jsem si prostě zmatená.

" Kam to jedeme?"

"Do hotelu, potřebuješ se vyspat a odpočinout si"

"Ale co budeme dělat dál?"

"Mám plán, zavolám ty chlapy, ty už si s ním poradí po svém"

"Ale co když i tak půjdou dál po mně?"

" Zvládneme to, prostě je nenecháme vyhrát"

"Tohle všechno mi přijde jak nějaký zvracený film, všechno se díky jednomu dni změnilo, začalo to Lukasem a skončilo tím že po mně chtějí peníze za dluh mého skutečného otce"

"Vlastně by jsi o tom mohla napsat knížku, co:?"

"Myslím že by to byl úspěch"

"Ale půlka výdělku je moje"

"Můžeš mi říct proč?"

"Takže budu určitě jedna z hlavních postav a taky to byl můj nápad, takže vlastně to bude jen díky mně "

"Ale já si s tím dám všechnu práci i když máš pravdu, ty si ta nejdůležitější postava v mém životě"

Nahnula jsem se k němu a věnovala mu pusu na líčko. On se usmál a rukou mě začal hladit po stehně, chtěla jsem zapomenout na to odkud jedeme a natáhla jsem se přes sedačku, pak jsem si vzala svoji mikinu a položila si ji pod hlavu aby se mi líp spalo. Překvapivě jsem i během chvíle usnula, ve snu jsem ale neunikla mému otci.

Stála jsem u nějakého starého mola, vypadalo že se za chvíli zboří. Řádila obrovská bouřka a voda u mola vypadala jako kdyby měla za chvíli opustit své místo a přelet se na písek. Cítila jsem se sama, chtělo se mi brečet a hlavně jsem chtěla být u Caleba v náručí. Pokusila jsem se rozběhnout z mola pryč ale nedokázala jsem to, měla jsem těžké nohy a nemohla jsem se ani hnout.  Najednou se přede mou zjevil můj otec, na oku měl monokl a vypadal naštvaně, když jsem se podívala blíž zjistila jsem že v ruce drží nůž. Během sekundy ho zabodl do mého břicha, já vyjekla bolestí a on se jen zasmál.  Molo se začalo bořit a otec zmizel, já se sesypala k zemi, držela se za svoji krvácející ránu na břiše a brečela. 

Uslyšela jsem povědomí hlas, pak se před mojí tváři zjevil vyděšený Caleb.

"Lásko, byl to jen zlý sen, hrozně si křičela"

"Bylo to hrozně šílený, byl tam můj otec a on mě bodl"

"Miláčku, já nikdy nedovolím aby ti ublížil"

Vyskočila jsem z auta rovnou do jeho náruče, ten mě pevně chytl a hladil po zádech. Až po chvíli jsem si přes moje slzy všimla že už stojíme před hotelem, který vypadal dost dobře. Vzali jsme si svoje věci z auta a šli jsme se ubytovat, pokoj byl vážně hezký a já už se těšila až si dám vanu a pak dost dlouhý spánek. 

"Zajedu nám pro něco na večeři, myslím že potom všem si něco pořádné zasloužíme"

"Pojedu s tebou"

"Zlato, vidím jak jsi zničená, dej si vanu a zkus se i prospat v pohodlné posteli"

"Nechci tu zůstat samotná"

"Zamkni se a pust si televizi, to tě uklidní "

"Dobře, ty se hlavně brzo vrat a bud opatrný"

Dala jsem mu poslední pusu a on zmizel ve vchodových dveřích. Já po něm hned zamkla a šla si pustit vodu do vany. Musela jsem uznat že ta vana mi pomohla, cítila jsem jak se moje tělo uvolnilo a já byla spokojená. 

Ve vaně jsem byla skoro hodinu což je u mě neuvěřitelné ale hodně mi to pomohlo. Byla jsem ale překvapená že i za tuhle dobu se Caleb nevrátil, začala jsem mít docela dost strach.  Snažila jsem se mu dovolat ale bylo to marné, jeho telefon nebyl dostupný.