-3-

8.9K 274 15
                                    

,,Tak se tu mějte a kdyby se něco dělo, stačí mi zavolat, ano?" šeptnu k mamce, která jen přikývne. Vím, že jí trápí to, co se děje. I mě se to nelíbí, ale zároveň si nemyslím, že by toho byl táta schopný. Mámu vždy miloval. Je mu to vidět v pohledu. Přesně ten samý pohled má i Logan, když na mě kouká. Všimla jsem si toho už dávno. Proto mu tolik věřím. Vím, že by mi nijak neublížil. 

,,Až dorazíte domů, ozvěte se, ať vím, že jste v pořádku," obejme mě mamka a pak i Logana. ,,A brzy se zase stavte," ještě rychle dodá. Oba zapadneme do auta a za stálého mávání se rozjedeme domů. 

,,Tak co dnes podnikneme?" pustím rádio a ihned se autem rozezní zvuky nějaké písně. 

,,No chci přidělat ten obraz, jak jsme se domluvili," pohodlně si chytí volant a u toho neustále pozoruje cestu před námi. ,, A pak jsem myslel, že bychom se podívali na ty hory. Chci si udělat nějaký volno. Ta práce mě unavuje," těžce vydechne. Jeho návrh se mi líbil, takže jsem s úsměvem přikývla a ihned začala přemýšlet, kam bychom mohli jet. 

,,Sue včera vypadala spokojeně, nezdálo se ti?" prolomím ticho, která po chvilce jízdy nastalo. 

,,Nijak zvlášť. Přijde mi pořád stejná," kmitne rameny. Chlapy. Nic nepoznají. 

,,Jo. Jenže včera to bylo jiné. Věř mi. My ženy to poznáme," pronesu důležitě načež se Logan hlasitě rozesměje. ,,Nesměj se! Je to pravda."

,,Já jen, jak si řekla my ženy," utře si imaginární slzu z oka a pak na mě s úšklebkem pohlédne. ,,Opravdu se cítíš, jako žena?" jen tak tak se držel, aby se znovu nerozesmál. 

,,Přestaň si ze mně utahovat. Neznamená, že jsi ode  mě asi o šest let starší, že si budeš dovolovat. Hlavou domácnosti jsem já, takže tuto debatu ukončuji," uraženě stočím hlavu k okýnku a pohlédnu ven. 

,,Ale no tak. Přece ses nám neurazila," uchechtne se. Pak ale ucítím jeho hřejivou dlaň na mém stehně a tak se k němu otočím zpět a stisknu jeho ruku ve své. No spíše obráceně, jelikož jeho dlaň je alespoň jednou tak větší než má. ,,Max mi dělá starosti," hlesne z ničeho nic. ,,Ten růst by se měl řešit. Já v jeho věku měl skoro metr padesát." 

,,Tak nemusíte být ve všem stejní. Třeba se to v pubertě změní. Houpačka se přehoupne a on bude větší jak ty," kmitnu rameny. 

,,Houpačka?" uchechtne se znovu. 

,,Metafora," protočím očima. 

,,A zase protáčíš oči. Za to si ten obraz přiděláš sama," vyplázne na mě jazyk a já znovu pokroutím očima. 

***

,,Takhle?" trochu se posune, abych na to viděla.

 ,,Lehce do pravda- Jo. Tahle," odsouhlasím to. Logan sleze ze stoličky, na které obraz přidělával a postavil se vedle mě. 

,,Hodí se sem," podotkne a já souhlasně přikývnu. ,,Mám takový návrh," obejme mě jednou rukou kolem boku a lehce mě políbí na krk. ,,Ty půjdeš udělat kávu a já se zatím mrknu na tu dovolenou a pak společně vybereme, kterou, ano?" postaví se ke mně čelem a zahledí se mi do očí. Miluju jeho hřejivou náruč. I ten pocit bezpečí, co s ním cítím. A navíc ty jeho oči. Mohla bych se do nich koukat celé dny. 

,,Dobře. Za chvíli jsem u tebe," natáhnu se k němu pro malý polibek a pak se vydám do kuchyně, kde udělám kávu. Když jsem se vrátila do obýváku, Logan mi ukázal, co našel a nakonec jsme si vybrali hotel s vířivkou, saunou a krytým bazénem. Hrozně jsem se těšila, že zase budeme jen my dva. 

Zachumlala jsem se Loganovi do náruče, zabalila jsem nás do deky a pustili jsme si nějaký film. Já ho moc nevnímala, protože jsem celou dobu pozorovala Loganovi ostré rysy. Pohyby, díky kterým se pohnul i ten nejmenší sval. Nádech a výdech vycházející z jeho hrdla. A navíc ta vůně a teplo rozlévající kolem mě. Byla to přesně ta kombinace, kdy nejraději usínám a málem by se mi to podařilo, kdyby se neozval křik vyzvánění. Logan se pro telefon opatrně natáhne a přiloží si ho k uchu. 

,,Ano?" řekne. Párkrát lehce přikývl, řekl pár slov a nakonec zavěsil. ,,Budu muset se zajet podívat do práce. Brzy budu zpět," omluvně na mě pohlédne.

,,Tak já zatím připravím večeři," kmitnu rameny a nechám se od něj dlouze políbit. Bez dalších slov vyšel z domu a pak jsem jen zaslechla motor auta. Došla jsem si tedy dát příjemnou sprchu a pak jsem se pustila do rychlé večeře. Přesně ve chvíli, kdy jsem umyla všechno nádobí, se ozval zámek a za pár vteřin do pokoje vkročil Logan. 

,,Krásně to voní," podotkne a natáhne se ke mně pro polibek. Rychle si skočí umýt ruce a já mu mezitím naberu jeho porci. Oba se vrátíme zpět k pozastavenému filmu, u kterého jsme vše snědli. Pomalu se mi klížily oči a když to Logan viděl, film vypnul a vzal mě do náruče. 

,,Umím chodit," uchechtnu se, i když je pravda, že jsem byla vzhůru jen napůl. 

,,Já vím, ale chci si tě odnést," zářivě se na mě usměje a pak mě položí do naší postele. Pak si zaleze do sprchy a já toho času využiju na převlečení do pyžama. Když Logan vyšel z koupelny a ještě si za cesty vysušoval vlasy, já už dávno ležela v posteli. ,,Nemusela si čekat," vleze si ke mně pod deku a já se zachumlám do jeho náruče. 

,,Bez tebe neusnu," šeptnu. Logan mě jemně políbí do vlasů a pak si hlavu opře o tu mou. ,,Spi sladce, krásko," už jsem mu ani neodpověděla, jelikož mé oči se nadobro zavřeli a já se ponořila do hlubokého spánku. 


Už ani nevím, jak je to dlouho, co jsem vydala poslední kapitolku... Omlouvám se, ale řeknu vám to popravdě, nechtělo se mi ji psát. Neměla jsem žádné nápady a ani jsem se do toho nechtěla nutit. Prostě jsem to nechala na osudu. No a dnes jsem se konečně odhodlala :) Není sice nic moc, ale slibuju, že se polepším XP

Our ✔ |book 2|Kde žijí příběhy. Začni objevovat