,,Auto je připravené a pokojíček čeká," vběhne Logan do nemocničního pokoje a pomůže mi s taškami. ,,Můžeme?" pozvedne na mě obočí. Vezmu Owna ležícího v autosedačce a přikývnu. Ruku v ruce vyjdeme z nemocnici a já se tak po dvou týdnech mohu konečně nadechnout příjemného vánku místo dezinfekce. Společně nasedneme do auta, jak si sednu k Ownovi dozadu a vyjedeme domů. Nebo spíše do našeho dalšího náhradního domova, jelikož nemůžeme riskovat, že by hned věděli, kde jsme tentokrát. Byl to podobný dům, jako předtím, akorát dvoupatrový a navíc má alarm, bezpečnostní zámek a neprůstřelná okna. ,,Dal jsem si hodně záležet, když tu s námi teď bude tenhle poklad," mrkne na spícího Owna. ,,Ukážu vám pokojíček," rozejde se ke schodům, po kterých vystoupáme do druhého patra. Otevřel jedny dveře, které vypadaly hodně bytelně a my tak vstoupili do naší ložnice. ,,Aby se někdo dostal k Ownovi, musel by projít přes nás," ušklíbne se otevře další dveře, které byli vedle naší postele a já měla tak dokonalý výhled na malý pokojík. Vše bylo laděné do zelené a modré barvy. Různě v poličkách nebo u postýlky byly hračky. Dokonce tu byl přebalovací pult a křesílko na uspávání.
,,Je to krásné, Logane," otočím se k němu. Opatrně položím Owna se sedačkou na zem, jelikož tady mu nebezpečí nehrozí. Stoupla jsem si na špíčky a láskyplně Logana políbila. ,,Neexistuje bezpečnější místo," hlesnu.
,,Co kdybych pohlídal Owna a ty sis zatím dala horkou vanu a trochu se uvolnila. Přece jen to bylo poslední dobou náročné," navrhne a já s úsměvem přikývnu. Vezmu si ze skříně, ve které bylo až prazvláštně vše na svém místě přesně tak, jak to bylo v minulém domě, čisté oblečení na doma a vydám se do koupelny. Napustím si horkou vanu, přidám trochu bublinek a pak se celá ponořím a uvolním se. Ani nevím, jak dlouho jsem tam ležela, ale když jsem se usušila a oblékla, připadala jsem si tak uklidněná.
,,Co to tu tak voní?" vejdu do kuchyně a spatřím Logana, který lítá z místa na místo a Owna, který si v klidu pochrupuje v kolébce.
,,Snažím se nám připravit večeři," uchechtne se.
,,Chceš pomoct?" pozvednu pobaveně obočí. Chvíli váhá, ale nakonec odmítne. Tak si jen sednu ke stolu a čekám. Nakonec přede mě postaví těstoviny s rajčatovou omáčkou, které byly nad mé očekávání. ,,Čím jsem si zasloužila takový servis?" uchechtnu se, když Logan dost striktně odmítne, abych mu pomohla s nádobím.
,,Porodila si mi syna, postřelili tě a navíc tohle budeš dělat celých osmnáct let, takže jeden večer odpočinku by se ti hodil," ušklíbne se.
,,Hahaha," protočím očima a za to po mě hodí utěrku. ,,Víš co? Jdu zkontrolovat našeho syna," vypláznu na něj dětinsky jazyk a dřepnu si ke kolébce. Člověk by řekl, že když porodíte dítě, budete dospělejší, ale mě se to nějak netýká. ,,Jak jste pokročili s hledáním?" od té doby, co se Logan dostal z nemocnice hledal jen tu rodinu, co nám to udělala. Zapojil všechny zdroje, co má a snaží se o nich zjistit vše. Chce se jím pomstít a ani se mu nedivím. Málem přišel o syna.
,,Vlastně máme stopu. Teda není to ještě ověřené, ale podle jednoho zdroje by měli mít příští týden důležitou obchodní schůzku. To by znamenalo, že by konečně byli na ráně," povzbudivě se na mě usměje. ,,Ale teď to neřešme. Potřebuju od toho na chvíli utéct," sedne si na gauč a pustí televizi. Já se posadím vedle něj a on mi dá ruku kolem ramen.
,,Nechci se schovávat celý život," šeptnu a upoutám tak jeho pozornost. ,,Chci, aby jsem se nemusela bát, když si Own půjde hrát na zahradu nebo když bude chtít jít s přáteli ven. Nechci tenhle strach cítit celý život."
,,Postarám se o to. Jen, co to s nimi vyřeším, zajistím vše, aby bylo bezpečné. Už žádní nepřátelé," políbí mě do vlasů a pak se natáhne po ovladači. ,,Půjdeme spát, ano? Nepochybuji, že nám Own nedá zabrat, takže bychom měli nabrat síly," navrhne a já s úsměvem přikývnu. Přenesu malého do postýlky v jeho novém pokojíčku a pak se převléknu do svého pyžama a zalezu pod peřinu. Logan si zatím skočil dát sprchu a pak si lehl vedle mě. ,,Jak se ti leží bez toho balvanu v břiše?" uchechtne se a já ho praštím do hrudi.
,,Nemluv takhle o mém synovi," zamračím se na něj.
,,Našem synovi," skloní se ke mně a jemně přiloží své rty na mé.
Nechci strašit, ale pomalu se blížíme ke konci :/ Ale nebojte, mám pro vás připravené překvápko XP
