Hned, jak otevřu oči, mě oslepí ostrá světla rozmístěná po stropě. V ústech mám sucho a když se pokusím pohnout, vystřelí mi neskutečná bolest do břicha. Automaticky tam položím ruku, ale mé bříško je už splasklé. Vylekaně se rozhlédnu po pokoji, ale nikdo tu není. Až teď mi dojde, že jsem v nemocnici. Pomalu se vybaví vše. Ten muž, co střelil Logana a pak i mě. Pokusila jsem se pohledem vyhledat můj telefon, ale nikde tu nic nebylo. Hlava mi vřískala bolestí, do břicha jakoby mě někdo píchal nožem a ještě k tomu jsem měla neuvěřitelnou žízeň. To ale bylo vedlejší. Teď jsem potřebovala vědět, co je s mým dítětem a manželem. Začala mě přemáhat panika a já se pomalu zvedala, když do pokoje vběhla sestřička.
,,Uklidněte se, prosím. Doktor tu hned bude," přinutí mě si lehnout zpět a pak do pokoje vejde muž v bílém plášti.
,,Dobré ráno, Thereso. Jak se cítíte?" prohlédne si mě a posvítí mi baterkou do očí, aby je zkontroloval. ,,Víte, kde jste?"
,,V nemocnici. Kde je moje dítě? A co je s mým manželem?" vyhrknu. On mi pohotově položí ruku na rameno, abych se znovu nepokusila zvednout.
,,Nehýbejte se nebo vám popraskají stehy," upozorní mě, ale na ničem z toho momentálně nezáleží.
,,Kde jsou?" zvýším hlas.
,,Váš manžel prošel operací a ztratil dost krve, avšak je v pořádku. Leží v patře pod námi, kde zároveň dohlíží na vašeho syna," usměje se a já se ihned uklidním. ,,Utrpěla jsem vážné zranění. Díky bohu ale kulka zasáhla jen vaší ledvinu, což znamená, že miminku se těsně vyhnula. Jakmile jsme vás sem převezli, spustil se porod. Bohužel musel proběhnout císařským řezem, ale vaše miminko je v pořádku. Jen si ho tu musíme týden ponechat, což je obvyklé i u normálního porodu. Poté si ho můžete vzít na pokoj, dokud vás nebudeme moct propustit," cítila jsem, jak obrovský kámen, který mi před chvílí ležel na srdci, pomalu padá dolů. Moje miminko je zdravé. A je to kluk. Logan musí být radostí bez sebe.
,,Tess," trhnu hlavou a pohlédnu do jeho krásných očí.
,,Necháme vás tu. Odpočívejte," doktor se sestřičkou zmizí a Logan za sebou zavře.
,,Tak moc jsem se o tebe bál," vydechne a až teď si všimnu slz, které mu zaplnily oči.
,,Jsem v pořádku," vydechnu. Logan ke mně rychlými kroky dojde a ihned mě políbí. ,,Jak se daří Ownovi?" mé rty se roztáhnou do obrovského úsměvu a Logan si lehne vedle mě na nemocniční lůžko.
,,Je dokonalý, lásko. Jediný, co mě drželo v klidu, zatímco jsi spala. Má tvoje oči," vydechne a mě se ihned rozbuší srdce. ,,Hned, jak se vzbudí, ho sem dovedu. Zrovna jsem ho uspal," zdálo se mi to nebo jsem v jeho hlase vážně zaslechla egoistického Logana.
,,Jak dlouho jsem byla mimo?" Logan zvážní a políbí mě do vlasů.
,,Dva nejdelší dny mého života," šeptne. ,,Říkali, že za dva týdny by vás mohli pustit. Já můžu jít už pozítří, takže bych začal s pokojíčkem."
,,Co ten muž?" hlesnu rozklepaným hlasem.
,,Zabiju každého, kdo se jen pokusí vám ublížit. A on bude první," jeho hlas byl náhle až moc hrubý a byl v něm cítit hněv.
,,Buď opatrný, ano?" chytnu ho opatrně za tvář a donutím ho tak se mi podívat do očí.
,,Miluju tě," šeptne a jemně přiloží své rty na mé. Byl to ten nejvíc láskyplný polibek, co jsem kdy zažila.
,,Taky tě miluju," zamumlám do jeho úst a odtáhnu se od něj. Avšak ne daleko. Opřela jsem si své čelo o to jeho a zahleděla se mu do očí.
,,Půjdu se podívat na Owna. Přivedu ti ho ukázat," pousměje se a líbne mě na tvář. Byla jsem nervozní. Přece jen mám poprvé vidět svého syna. Nosila jsem ho celých osm měsíců a teď ho uvidím. Dotknu se jeho buclaté tvářičky. Chytnu ho za jeho malinkou ručičku. Bála jsem se, abych mu nějak neublížila. Jenže ve chvíli, kdy Logan vstoupil do místnosti s malým vozíkem, ve kterém leželo moje miminko, vše opadlo. Logan mi ho opatrně podal a já se tak mohla nadechnou té typické krásné miminkovské vůně. Koukal na mě svými hnědozelenými očky a pak jakoby se usmál. V té chvíli mé srdce nepatřilo jen Loganovi. V té chvíli si ho získalo i tohle malé stvořeníčko. Nedokázala jsem zabránit slzám, co mi stékali po tvářích. Logan mě políbil do vlasů a pak pohladil našeho syna po jeho tmavých vláscích. Samozřejmě, že ty má po tátovi.
,,Je nádherný," vydechnu. Opatrně se k němu skloním a jemně ho políbím na čelíčko. Když se odtáhnu, začnou mu klimbat očička a tak ho Logan položí do postýlky. ,,Máme syna," uchechtnu se.
,,Jo a krásného. Díky tobě," láskyplně mě chytne za ruku a políbí ji.
Tak co vy na to?? :))
