,,Máš všechno?" stočí na mě Logan svůj pohled, když usednu na místo spolujezdce. Jen přikývnu a zapnu si pás. Logan uvoněně chytne volant a vyrazí po horské cestičce domů zpět k povinnostem. Cestou panovalo ticho, které prořezávala jen ticha hudba z rádia. Logan byl trochu nesvůj, jelikož musel zase do práce a já cítila únavu jen z myšlenky, že se musím učit na zkoušky. Hlavu jsem měla opřenou o okýnko a sledovala jsem míhající krajinu kolem nás a sem tam jsem cítila Loganův dotek na stehni, dokud se neodtáhl, aby přeřadil. Když jsme zastavili v naší garáži, Logan těžce vydechl a pak se na mé ohlédl. ,,Budu brzy doma. Jestli nechceš vařit, můžeme si pak něco objednat," skloní se ke mně a jemně mě políbí. Jen tiše přikývnu a vylezu z auta. Logan mi pomůže vynést tašky do domu a pak jsem slyšela jen startování motoru. Dala jsem si teda příjemnou sprchu, pak jsem uklidila a vyprala vše potřebné. Nakonec jsem si sedla zabalená do deky na gauč a začala se topit v knížkách a zápiscích.
Když už odbila desátá hodina a Logan nikde, schovala jsem zbytek činy do lednice a zalezla si do naší velké a úžasné postele. Až když v ní ležím sama si uvědomuju, jak moc je velká. Už jsem se pomalu potápěla do moře snů, když jsem ucítila dvě silné paže, co se mi obmotaly kolem pasu a jemný polibek, který mi věnoval na krk. A přesně v té chvíli jsem se ponořila do hlubokého spánku.
***
Ráno mě probralo hlasitě zvonění mého nepříjemného budíku, co mě upozornil, že je pondělí. Opatrně jsem otevřela oči a rozhlédla se po ložnici. Logan byl zase pryč. Zvedla jsem se do sedu a spustila chodidla na ledovou podlahu. Vydala jsem se do koupelny, kde jsem si udělala ranní hygienu a pak se v ložnici oblékla. V kuchyni jsem si udělala do termosky kávu a k snídani si dala jen cereálie s mlékem. Pak jsem autem dojela ke škole a vydala se na první přednášku.
***
,,Jsem doma," ozve se z chodby a za pár sekund se kolem mého pasu obmotají dvě svalnaté paže. Věnuje mi jemný polibek pod ucho a pak mi přes rameno nakoukne do hrnce. ,,Miluju tvojí sýrovou omáčku," už jenom z hlasu poznám, že se usmívá, což vytvoří i mě úsměv na tváři.
,,Volala mi Sue. Máme se u ní brzy stavit," oznámím mu při vytahování talířů. Logan jen letmo přikývne a pomůže mi prostřít. Oba si sedneme k jídelnímu stolu a Logan se do toho hladově pustí. Chvíli ho s úsměvem sleduju a pak začnu taky. Nakonec spolu umyjeme nádobí a Logan si dá sprchu. Já zatím pustím nějaký film a pohodlně si sednu na gauč. Zanedlouho se vedle mě prohne matrace sedačky a kolem ramene se mi obmotá jeho silná paže. Ještě mokrými vlasy mě polechtá na tváři a jemnými polibky obsype celý můj krk.
,,Promiň, že teď na sebe nemáme moc čas," šeptne mi do ucha a zanechá tam mlaskavý polibek, nad čímž se musím rozesmát.
,,Je to tvá práce. Chápu to. Stejně mám školu a pak akorát uvařím a ty dorazíš. Není to tak hrozný," kmitnu rameny a natáhnu se pro ledový čaj, co jsem si předtím položila na konferenční stolek.
,,Jo jenže jsem dnes zjistil, že budu muset brzy odjet na týden do Norska. Obchodní záležitosti," šeptne se sklopeným hlasem. Rychle na něj pohlédnu a pak si tiše povzdychnu.
,,Co všechno jsme na téhle sedačce prožili?" ušklíbnu se a Logan nechápavě nadzvedne obočí. ,,Bylo toho hodně, co si vybavuju. A víš, co je na tom nejlepší? Byli jsme to jen my dva. A stále budeme. Ať už máš spoustu práce nebo ne. Miluju tě a jako správná manželka na tebe budu pokaždé čekat s teplou večeří, ať se děje, co se děje," skloním se k němu pro krátký polibek, ale Logan ho promění na velice vášnivý plný touhy.
,,Co takhle vytvořit novou vzpomínku na tuhle sedačku?" tentokrát je to on, kdo se ušklíbne. Bez váhání mu přetáhnu tričko přes hlavu a nechám se položit na záda. Logan se jednou rukou zapře vedle mé hlavy a druhou zajede pod mé tričko, co nosím jen po domě. Rty se přisaje na můj krk a já mu prsty prohrabuju jeho až nezvykle dlouhé vlasy. Ani nevím, jak se to celé stalo, možná v té chvíli, jak jsem se pokoušela se dostat nad Logana, ale ocitla jsem se na zemi. Logan se na gauči válel smíchy a já neodolala a začala se smát taky. ,,Asi jsem měl koupit tu sedačku větší," utrousí mezi smíchem. A přesně v té chvíli se vybudovala další vzpomínka. Už víc mezi námi nepanovala ta touho, jako předtím. Jen jsme tam tak leželi, ona na sedačce, já na zemi a hleděli si do očí. Jeho pohled byl tak uklidňující a plný něhy a lásky. V té chvíli se v jeho tváři odráželo vše, po čem jsem vždy toužila. Po čem každá dívka touží.
,,Miluju tě," vydechnu do ticha.
Komu je taky takový vedro? Ale jinak co říkáte na mou aktivitu? Sice jen zatím u tohohle příběhu, ale i tak je to pokrok:D
