Konečně jsme zajeli do těch správných kolejí, jako dřív. Logan jezdil ráno do práce, odpoledne se vrátil, já se celý den starala o Owna nebo jsem uklízela či vařila. A sem tam jsem odpočívala. Amy už v prvním měsíci měla nakoupené snad všechno a táta se pomalu dostával do formy, aby tu s námi mohl ještě pár let pobýt. Vše bylo jako dřív a my byli zase šťastní. Až do jednoho rána.
Prudce jsem vstala z gauče a jen tak tak doběhla do koupelny, kde jsem se zhroutila nad záchodovou mísu. Tohle už byl třetí den, kdy mi bylo špatně a nikdy dřív jsem se necítila tak unaveně. Mohlo to znamenat jen dvě věci. Buď mám otravu jídlem a nebo jsem těhotná. Znovu. Ještě neuběhlo ani půl roku a já už bych měla to celé prodělat znovu. Rychle jsem vytočila Amy číslo a dala jí jasné instrukce.
,,Proč že si ten test mám dělat taky?" zmateně si ode mě převezme tyčinku a zavře se na záchodě.
,,Protože ty těhotná jsi a pokud to tobě ukáže dobře, je jasné, že to nelže," byla tu zas. Ta pitomá panika, co mě přemohla. Tak akorát zvládám Owna, ale když budu mít druhé dítě, vše se zhroutí. ,,Počkej deset minut," rozkážu jí, když vyleze ven s testem v ruce. Já zatím udělám to samé, co ona předtím a test nechám na umyvadle. Mezitím Amy uběhne její čas a obě pohlédneme na výsledek testu.
,,Jsem těhotná," vydechne a pak se rozesměje. ,,To už ale vím," podívám se na ní pohledem, který naznačoval vše. Amy rychle ztichla a přešla se mnou do koupelny. Roztřesenýma rukama jsem vzala test do ruky a pohlédla na dvě růžové čárky. ,,Vypadá to, že Own bude mít sestřičku," pípne Amy. Sjedu zády po zdi na zem a zabořím své prsty do vlasů. ,,Hej, co se děje?" dřepne si ke mně a starostlivě mi pohlédne do očí.
,,Nezvládnu to. Vím, že to jsem říkala i o Ownovi, ale dvě děti najednou jsou moc. Sotva stíhám teď. Logan má hodně práce, mamka se stará o tátu a ty zakládáš vlastní rodinu. Tentokrát jsem na to sama," jak se to jen mohlo stát. Nenapadlo by mě, že když jsem nedávno porodila, že můžu hned otěhotnět.
,,Copak to nechápeš? Je přece super, že naše děti budou stejně staré. Navíc Logan pro vás udělá první poslední. I kdyby měl pracovat přes noc. Zvládnete to. Stejně jako spoustu dalších před vámi i po vás," jemně mi položí ruku na zápěstí, aby mi dodala trochu odvahy.
,,Logan tu brzy bude," povzdychnu si a zvednu se.
,,Tak já půjdu. Hlavně se neboj. Jednou jsi to zvládla, takže podruhé to bude hračka," opatrně mě obejme, jelikož obě máme v břiše vzácný náklad, a pak venku zaslechnu startující auto.
***
,,Lásko, jsem doma!" ozve se z haly. Rychle popadnu Owna do náruče a sebejistými kroky se vydám za jeho hlasem. ,,Tady je můj chlapík," zašišlá a pocuchá Ownovi jeho krátké vlásky. ,,Děj se něco?" pohledem přejde na mě a trochu pozvedne obočí.
,,Udělal si to zase," řeknu pevným a odhodlaným hlasem. Logan se nechápavě zamračí, což mě z neznámých důvodů víc vytočí. Dojdu proto do koupelny, kde popadnu ten test a hodím ho po něm. On ho pohotově chytí a nechápavě na něj pohlédne.
,,Jsi těhotná?" jeho hlas se zadrhne a rychle si sedne do křesla u okna, kde si obvykle čtu. Teď se mi v hlavě ale honí tolik myšlenek, že se pomalu nedokážu soustředit ani na Owna.
,,Netušila jsem, že můžu chvíli po porodu otěhotnět. Navíc mi doktor zakázal brát prášky," povzdychnu si. Logan nehnutě seděl a hleděl na test před sebou. ,,Řekni už něco," doslova jsem škemrala o nějakou reakci.
,,Mít jedno dítě je něco, ale dvě?" zvedne se a pomalými kroky se vydá k nám. ,,Jen bych si přál, aby táta viděl, jakou má jeho syn krásnou rodinu. To je vše. Moje jediná myšlenka," přejde ke mně a vezme mou tvář do dlaní. ,,I kdyby to měli být paterčata, budu šťastný, protože jsem dosáhl toho, co jsem si vždy přál. Mám rodinu. Nic víc nechci," skloní se ke mně a políbí mě. V tom polibku bylo tolik lásky a dalších pocitů. Dal do toho vše. Chtěl mi ukázat, že svá slova myslí vážně nebo spíše je chtěl zdokonalit.
,,Takže ti to nevadí? Přece jenom dvě děti je dost," uchechtnu se a on zakroutí hlavou.
,,Miluju tebe a miluju i naše děti. Jste to nejdůležitější na celém světě," na jeho tváři se vykouzlí ten nejkrásnější úsměv, co jsem u něj kdy viděla a já se držela, aby se mi z toho nepodlomila kolena.
,,Miluju tě až na měsíc a zpět," zasměju se té nejvíc klišé větě na světě, přestože jsem jí myslela vážně. Měl pravdu. Nezáleží na tom, co se ještě stane. Důležité je, že v tom jsme spolu. Jako rodina.
A máme tu konen. Musím říct, že jsem to stihla dopsat celkem brzy (bylo to mou prioritou, proto jsem nevydávala jiné knížky) a jsem na to pyšná. Možná, že první díl byl lepší, ale to první díly bývají. Jen vám chci všem poděkovat za vaší podporu, krásné komentáře, každou hvězdičku, co mi věnujete i za vaší neuvěřitelnou aktivitu, co se týče zhlédnutí, jelikož už tu máme přes 6.5K!!! Jste neuvěřitelní :D
A teď k tomu překvapení!
Rozhodla jsem se, že začnu psát jakoby pokračování, ale tentokrát to bude z pohledu dětí, takže to bude o něco posunuté. Myslím, že první kapitolku bych mohla stihnout ještě dnes, ale dám vám vědět ;)
Btw hlasování ohledně jména je ukončeno a vyhrála Mia :D
