Čas utíkal rychle. Ani jsem se nenadála a půlka prázdnin byla za námi. Mé bříško pomalu rostlo a Logan, ať sebevíce nechtěl, byl neustále v práci. Vím, že tam mají nějaké problémy. Poznám to na něm. Na jeho ztrápených a unavených očích. A hlavně dřív se o půlnoci nezvedl a neodešel někam pryč. On si myslí, že spím, ale já nemůžu usnout, když vím, že se něco děje.
,,Jsi připravený?" přejdu k Loganovi a poupravím mu límec u jeho tmavě modré košile. Zrovna se chystáme k Sue, která nás pozvala na večeři. Myslím, že nám chce něco říct. Něco důležitého. A Logan to taky ví.
,,Nejsem si jistý, jestli jsem připravený to slyšet," hlesne a já můžu pozorovat, jak zatne čelist. Dělá to vždy, když se snaží zadržet slzy nebo vztek.
,,Budu tam s tebou. My tam budeme s tebou," vezmu jeho ruku a položím ji na mé trošičku vypouklé bříško. ,,Navíc třeba nás pozvala vážně jen na večeři. Třeba tuší, že jí chceme něco oznámit," pousměju se a i Logan se trochu uvolní a uchechtne se.
,,Myslím, že se zblázní, až to zjistí," uchechtne se. Popadne květinu, co jsme ji spolu koupili a obuje se. Já ho ihned následuji a společně nasedneme do černého naleštěného auta. ,,Jen si vzpomeň, jak vyváděla tvá matka," dodá a já se ihned rozesměju. Tolik energie, jako měla tenkrát, jsem u ní ještě neviděla. Ani ne za dvacet minut jsme parkovali před jejich domem. Na trávníku se válely fotbalové branky a míč, do které Logan lehce kopl a on se odkutálel přímo do branky. ,,Jsem prostě mistr," egoisticky se ušklíbne, což mě donutí dlouze protočit očima. ,,Paní Foxová, za to protáčení očima doma dostanete co proto," šeptne mi do ucha a u toho mi jemně stiskne zadek. Stačím se jen zasmát, když se rozletí dveře a před námi se zastaví tmavovlasý kluk ve fotbalovém dresu.
,,Logane," vydechne trochu překvapeně a pak kolem jeho pasu obmotá své hubené ručičky. Logan se trochu nakloní směrem do domu, kde po chvíli vykoukne Sue.
,,Vy už jste tu?" pokusila se o úsměv, ale oba jsme hned poznali, že se něco děje. ,,Pojďte dovnitř," Logan vezme Maxe a ruku a všichni tři vlezeme do domu.
,,O co tu jde?" pohlédne z Maxe na jeho matku a pak pohledem zalétne i ke mně.
,,Tak vše je připravené a já-" vejde do chodby muž v asi stejném věku, jako Sue s několika pruhy šedin v jeho havraních vlasech a ihned se zarazí.
,,A to je kdo?" Logan byl nevrlý a rozzuřený, což byla nejhorší kombinace. Jeho matka byla v rozpacích a nevěděla, co říct. Max tiše stál a já přemýšlela, jestli do toho mám nějak zasahovat nebo jen nečině přihlížet.
,,Co kdybychom se všichni posadili do jídelny?" konečně se Sue ozve. Ona i s tím mužem zmizí v jídelně, Max je následuje, ale Logan jen nehybně stojí a hledí před sebe.
,,Já to věděl," hlesne. Rychle k němu přispěchám a uchopím jeho tvář do dlaní.
,,Bude v pořádku. Jsme tu s tebou a kdykoli se můžeme vrátit domů," políbím ho a on přikývne. Ruku v ruce se vydáme za ostatními a usadíme se naproti Maxovi a Sue, vedle které sedí ten muž.
,,Logane, to je Sam. Pracujeme spolu a zároveň je to můj přítel," všimnu si LOganova ostrého nadechnutí a tak mu rychle stisknu dlaň, kterou má položenou na stehně. ,,Já to neplánovala. Ani jeden jsme to neplánovali, ale prostě se to stalo," kmitne rameny. Logan se prudce zvedne a odejde z místnosti. Chci se taky zvednout, ale Sue mě zastaví. ,,Potřebuju mu to vysvětlit. Prosím," hlesne. Jemně přikývnu a sleduji Sue, co rychle spěchá za svým synem. Já si zatím nenápadně prohlédnu toho Sama a povzbudivě se usměju na Maxe.
Uběhne asi čtvrt hoďky, když se do jídelny přiřítí Sue s Loganem za zády.
,,Ach zlatíčko. Jsem za vás tak ráda," nechápavě se postavím a ona mi ihned padne kolem krku. Logan jí to řekl. Pohlédnu na svého manžela, který nás s úsměvem pozoruje. Oči měl ještě lehce zarudle, takže brečel, ale vypadal uvolněně. Když se ode mě Sue odtáhla, Logan přešel k Samovi, který se okamžitě postavil.
,,Omlouvám se za své chování. Doufám, že můžeme začít od znova. Jsem Logan a toto je má žena Theresa," oba si s ním podáme ruku a Sue se na tváři ihned rozlije spokojený úsměv.
,,Tak co kdybych se konečně navečeřeli?" navrhne a mi s úsměvem přikývneme. Večeře už proběhla v pořádku. A když jsme se loučili, Logan se se Samem poplácali po zádech, což mezi nimi prý znamená, že jsou v pohodě. Aspoň tak mi Sue šeptala.
,,Jak se cítíš?" promluvím do ticha panující v autě na cestě domů. Všude kolem už panovala černočerná tma.
,,Myslím, že s tím dokážu žít. Chci říct, pokud je ona šťastná, budu i já," pohlédne na mě s úsměvem, ale pak se rychle vrátí k silnici. ,,Promiň, že jsem jí to řekl bez tebe, ale byla tam taková ta vhodná chvilka a já prostě-" začne brblat a tak rychle položím ruku na jeho stehno a on ztichne.
,,Mě to nevadí. Naopak jsem ráda, že jste si to vyříkali," líbnu ho na tvář a pak zastavíme v naší garáži.
,,Musíme si promluvit," vydechne s vážnou tváří. ,,Je tu takový menší problém. Vlastně dost vážný," nechápavě na něj pohlédnu a sleduji jeho oči, které se vpíjejí do těch mých.
,,Miluju tě tak, že bych pro tebe i zemřel," vydechne. V té chvíli mi spadne kámen ze srdce a po tváři s mi rozlije obrovský úsměv. Rychle se k němu skloním a vášnivě ho políbím.
,,Taky tě miluju," zamumlám mu do rtů a ještě víc si ho k sobě přitáhnu, abych prohloubila náš polibek.
Tak to uděláme jinak... Proběhne tu velice vážné hlasování ohledně jména pro mimčo! Buď to bude Own, Tobi nebo Ben. Své hlasy pište do komentářů :D
