PERFECT | myg x jjk ✔

KONEC

Svým způsobem to bylo k neuvěření.

Nečekal, že jednou zase vyjde ven a pocítí úlevu. Alespoň ne v dohledné době. No bylo tomu navzdory všemu přesně takhle. Stál před Velmorthem a sledoval dvě osoby vystupující z auta, co přijeli jen pro něj, aby jej vyzvedli a vzali pryč z tohoto místa, v němž strávil pěknou řádku zdlouhavých měsíců.

A ne, nebyla to jeho rodina, nikdo z ní. Nebyl to Seokjin a ani kdokoli jiný z jeho minulosti, koho nechtěl pro své vlastní dobro vidět a to opravdu za žádnou cenu. Když pak podepisoval papíry, jeho jediným přáním bylo, aby se o jeho odchodu nedozvěděli bez ohledu na to, že díky tomu odepsal všechny blízké.

Chtěl začít znovu. A do toho zářného začátku plného nově získané naděje po veškeré usilovné práci se sebou samým nepotřeboval nikoho z nich.

A proto to byl právě Jungkook a jeho starší bratr, díky nimž teď mohl pro jednou udělat tlustou čáru za tím vším, jež tu mělo zůstat.

"Tak co?" Usmál se na něj Jungkook. "Všechno dobrý?"

"Jo. Těším se."

Hrozně moc. 

Protože nebýt právě Jungkooka, věděl, že by se ze své vlastní bubliny nikdy nedostal, kdyby nebylo zrovna jeho. 

Vděčil mu vskutku za mnoho, a jeho cílem tak bylo mu dokázat, že všechna jejich společná snaha a trpělivost z jeho strany nebyla marná a že to Yoongi zvládne.

Už totiž nechtěl nikoho zklamat.

Ani sebe samotného.

Věřil si.