Opravdu?
To bylo to jediné, co mu řekl. Ale i tak se k němu posadil, zatímco pořád mezi prsty žmoulal konce rukávů svého svetru, načež na něj začal chrlit takové množství otázek, že na něj Yoongi zůstal akorát mlčky hledět naprosto prázdným výrazem a s tím, že z jeho slov nedokázal pochytit vůbec nic.
Až natolik ho zaskočil.
Překvapila jej jiskra v jeho očích. A to množství energie, které díky němu pocítil. Dokonale ho to paralyzovalo.
"Promiň," dostal ze sebe Yoongi po chvíli slabě a vyzdvihl se na najednou dost vratké nohy. Odešel pak pryč jak nejrychleji mohl, doslova utekl, aniž by jakkoli reagoval na zmatené volání druhé strany, co se mu ozývalo v hlavě ještě několik minut poté, co už byl dávno sám ve svém pokoji.
ČTEŠ
PERFECT | myg x jjk ✔
FanficProtože žít ve světě, kde se všichni snaží být perfektní, nechci a ani nemůžu.