Po týdnu jsem se rozhodl jít do školy. Hluboké šrámy se pomalu hojily, ale ještě to nebylo úplně ono. Vzal jsem si na sebe černé džíny, černé tričko a hnědou mikinu na zip. Strčil jsem si ruce s hlubokými šrámy na zápěstí do kapes od mikiny a přehodil přes hlavu kapuci, aby mi nebylo tolik vidět do tváře. Černé vlasy mi spadaly více do obličeje a skrývaly olivové oči. Přehodil jsem si přes rameno černý batoh a ploužil se do školy. Když jsem vstoupil dovnitř ze všech stran jsem jen slyšel: ,,Hele. Není to Nath?",,Myslíš tu Jayovu kurvu?" Jejich slova mě bolela. Zabodávaly se do mě jako dýky. Tak takhle mě teď všichni vidí? Jako tvoji kurvu? Bolí to, Jay. Bolí to, protože já něco k tobě cítím. Snažil jsem se je neposlouchat a stáhl si kapucí víc do tváře. Dříve černé vlasy stažené do culíku dozadu, aby mi nepřekážely, byly dnes rozpuštěné na patku, co mi zasahovala až do očí. Zašel jsem do třídy a sedl si úplně dozadu, ale opatrně, aby mě můj natržený zadek nebolel, protože si ho řádně natrhl, Jay. Víš to aspoň? Měl bys. Krev byla tehdy všude.
ČTEŠ
Poslední nářek
Short Story[Short story] Byl milý a nevinný, ale lidi z něj udělali zrůdu. Není vhodné pro slabší povahy... Příběh obsahuje: Sebepoškozování, násilí, smrt a další věci, co by nemuseli slabším povahám udělat dobře... Tímto jste byli varováni a tedy nenesu žádno...
