XXVII.

331 25 0
                                    

Jay

Jednou jedinkrát mě za tebou pustili. Byl jsi to částečně zase ty. Tvé oči jiskřily, když mě viděli, ale také byly plné bolesti. Jinak jsi vypadal příšerně. Černé kruhy pod očima, nezdravá pleť, pohublý, vlasy rozcuchaný a z očí se ti draly slzy. Okamžitě jsem tě musel obejmout. ,,Miluju tě." Šeptal jsi stále dokola. Plakal jsi mi na rameno. Tiše jsi mi do ucha šeptal, co ti tu provádějí... Jak tě 'léčí' šoky. Jak máš polykat pilule po kterých ti není dobře. Jak jsi ode mne odstřihnut. Doktoři si mysleli, že má návštěva pomůže... Mne však jejich léčba popudila... Když mě však vyvedli... Šílel jsi. Chtěl jsi mě u sebe... Potřeboval jsi mě u sebe...!

Poslední nářekKde žijí příběhy. Začni objevovat