VI.

523 35 1
                                    

Týden pryč. Do pokoje se vřítila sestřička společně s doktorem. Říkal jsem si, že asi chtějí udělat prohlídku, nebo mi dát léky, ale doktorův výraz mluvil za vše. Stalo se něco špatného. ,,Vaše matka se sestrou zemřeli dnes v 11:38 po autonehodě na sále. Příčinou bylo vnitřní krvácení. Je nám to líto." Řekne neutrálně doktor a sestra jen sklopí pohled k zemi. Mé tělo ztuhlo a odmítlo se jakkoliv pohnout. Po tvářích mi začali stékat vodopády slz. ,,To- To nemůže být pravda." Vzlyknu. ,,Upřímnou soustrast, pane Frostne." S tím se otočili a nechali mě samostatně truchlit. Co si jen počnu? Ony byli to jediné, co mi zbylo. Jsem opravdu zatracen?

Poslední nářekKde žijí příběhy. Začni objevovat