Měsíc pryč. Lidé mě stále nazývali kurvou. Stále to bolí. Ty se občas usměješ nad tím vším. Málo, kdy jsi se smál. Tvá tvář byla většinou kamenná. Teď ses, ale občas uchechtl těm zlým řečím. Byl jsi spokojený s tím, co jsi udělal? Bolelo tě to někdy? Miloval jsi mě aspoň na malinkatou chvíli aspoň z malé části jako já tebe stále miluju? Je to bolestivé. To vědomí. Víš, že mě to ničí Jayi? Nebo to nechceš vědět? Konečně jsem mohl utéct domů. Chtěl jsem tam zamířit, ale asi mě ten nahoře nemá rád. Okolo mě před školou projížděla dodávka. Zkoušel jsem si ji nevšímat, ale dveře se za jízdy otevřeli a popadli mě za mikinu dva muži v černém. Vtáhli mě, proti mé vůli, do auta. Omráčili mě. Vzbudil jsem se později. Na zátylku jsem cítil mou vlastní krev jak mi slepovala vlasy. Byl jsem svázaný na židli. Oči zavázané a necítil jsem žádné oblečení. Byl jsem nahý. Po chvíli se ozvali kroky. Kdosi mi strhl pásku, jež mi zabraňovala ve výhledu. Okolo mě stálo asi 9 mužů. Každý jiný, ale záměr všichni stejný. Všichni se na mě vystřídali. Nezajímala je má bolest. Byl jsem prostě jejich panenka se kterou hodlali dělat, co se jim zlíbí.
ČTEŠ
Poslední nářek
Short Story[Short story] Byl milý a nevinný, ale lidi z něj udělali zrůdu. Není vhodné pro slabší povahy... Příběh obsahuje: Sebepoškozování, násilí, smrt a další věci, co by nemuseli slabším povahám udělat dobře... Tímto jste byli varováni a tedy nenesu žádno...
