Moments |Marcus&Martinus| ✔

#29

Abby's view:

Ve městě jsem potkala Amy. Bylo mi absolutně jasný, že je to ta zpěvačka. Asi si myslela, že když má na instagramu staré fotky, tak ji nikdo nepozná, ale zapomíná na to, že má fotky i na instagramu MM.

Na druhou stranu... Noviny budou mít radost, když jim donesu nějakou tu věc ohledně jejího messengeru. Taky mi během našeho rozhovoru stihla zjistit spoustu dalších věcí.

Teď už mi pouze zbývá sepsat rozumně článek a pořídit fotky.

Nechala jsem v kavárně dvě stovky jako platbu za naše kávy a vydala se za Amy. Nejlepší bylo, jak po cestě zakopla o šutr a spadla na zem, což jsem musela vyfotit jako pikantnost.

Následovala jsem ji až k jejímu domu. Když otevřel dveře Martinus, který byl celý od barvy, tak jsem měla co dělat s tím, abych udržela smích. Vytáhla jsem foťák a začala fotit.

Potom ji najednou Martinus vzal do náruče a já se musela schovat za strom, aby mě neviděl, ale i tak jsem stihla vyfotit hodně fotek.

Amy's view:

,,Tinusi, přeháníš to," pronesla jsem, když mi Tinus obvázal nohu, přikryl dekou a do rukou mi doslovně vrazil čaj s medem a citrónem.

,,Hraje mi to do karet. Alespoň dodělám to překvapení," já se s protočením očí usmála, ale potom jsem odložila hrnek zpět na stůl a odhodila ze sebe deku.

,,Tinusi, já nemám těžký zápal plic, takže tady nemusím ležet. Prosím! Nech mě jít!" pronesla jsem se smíchem a skočila mu na záda.

On se skrčil a shodil mě opět do náruče. Proč má takovou hroznou sílu! Já chci tohle taky.

,,Poslouchej teď ty mě. Chci ti absolutně hned dát to největší překvapení, ale chci, aby to překvapení bylo fakt překvapení, takže ti teď hned vrazím do ruky notebook a budeš se tady dívat na filmy. Moc tě o to prosím," řekl smutně a položil mě na zem. Já se usmála a dala mu pusu na tvář a potom pronesla: ,,Dones mi tedy prosím ten noťas," a rozcuchala mu jeho vlasy plné barvy.

,,Rozkaz kapitáne," zasmál se Tinus a udělal náznak generála. Já se usmála a přikývla na znamení, že může jít.

Do jedné minuty se stihl proběhnout nahoru a dolů po schodech a k tomu všemu mi nahoře vzít noťas s myší a nabíječkou.

,,Díky lásko," vlepil mi pusu na tvář. Potíž byla v tom, že bych mu měla děkovat spíš já. Minimálně za ten noťas.

---

Sedím zde už asi pět hodin a díly z kobry 11 se na obrazovce mého počítače, střídají jako na jedoucím pásu. Jsem celkem unavená a k tomu všemu nesmím do pokoje.

Je celkem zajímavé, že za celou tu dobu, co tu sedím, jsem kolem neviděla nikoho projít. Ani Tinuse, ani Mace a dokonce Lisu, ale u té by to ani nebylo překvapení, když se naštvala.

Domem se rozlehl zvonek a já okamžitě vstala. Bylo to, jakoby mi zdřevěněly nohy a nevěděly, jaký pohyb udělat, aby se hnuly, ale naštěstí jsem k těm dveřím ještě došla.

Otevřela jsem je a čekalo na mě milé překvapení. Já jen s úsměvem koukala, než jsem se zmohla k prvním slovům.

,,Ahoj," a skočila Andy přímo do náručí. Nikoll jsem taky nevynechala, takže jsem ji objala hned po Andy.

,,Nazdárek," pronesla se smíchem Andy a potom dodala: ,,Musíme zapařit minecraft," a já se musela zasmát jen nad pomyšlením, kdy my dvě hrajeme mc.