Moments |Marcus&Martinus| ✔

#35

Dnes jsme slíbila Andy, že budeme společně ve studiu nazpívavat první písničku a hned potom jsem domluvená na ultrazvuk s Lisou.

Ještě jsme úplně nevymyslely, co budeme dělat. Jak to sdělíme Macovi a Tinusovi a jestli jim to vůbec sdělíme a všechno toto.

Pokusily jsme se to tak nějak urovnat, ale obě jsme věděly, že tam ten hrbolek pořád bude. Tak nějak mezi námi proběhl dlouhý rozhovor, ale moc to k ničemu nepomohlo. Vkastne kromě takového napůl usmíření to nepomohlo k ničemu. Možná Lise k čistému svědomí, které bude mít stejně černé.

Bude se snažit vypátrat, kdo je Macova holka a tak nějak nenápadně mu říct, že je těhotná, což nevím, jak chce, aby se jí povedlo, když ani neví, kde teď Mac bydlí. Každopádně ro potřebujeme nějak vyřešit.

Momentálně jsem byla oblečená a mířila si to na zkoušku toho zpěvu. Obdivuji Andy, že se mě dokázala zeptat, protože já bych se sebe bála zeotat, ale chápete, Andyna.

Jsem šťastná, že mě vždy dokáže podpořit a hlavně, že tu pro mě je bez toho, aby byla falešná. Prostě čestná a opravdová kamarádka, za kterou jsem neuvěřitelně vděčná.

Taky jsem se pořád snažila srovnat s tím rozchodem. Byla a pořád i je, to pro mě celkem těžká a bolestivá záležitost. Už jenom, když jdu po chodníku a slyším jejich fanynky, jak si o nich básní, jako my před několika měsíci. Ovšem nejhorší na tom všem je, že za to, že odešli může Lisino dítě, které v ní vyvolalo tu hysterii, díky které si Mac našel milenku a asi bylo celkem pravděpodobné, že Tinus jako brácha bude držet s ním. Krásný složitý šestiúhelník, ne?

No, konec dojemných příběhů, jde se zpívat a nechci si pokazit písničku, která pro mě a pro Lisu bude momentálně jedna z věcí, která nám vynese nějaké celkem slušné peníze.

Vešla jsem do velké budovy, ve které na mě s velkým přivítáním čekala Andy. Byla šťastná jako pytel blech a to jen kvůli tomu, že jsme přišla nazpívat text na její melodii.

,,Pohni!" popoháněla mě Andy, když jsme šlapaly schody až do šestého patra a byly jsme teprve ve čtvrtém.

Tak jsem se navoněla, upravila, nalíčila a myslím, že až dojdu nahoru, tak to bude houny platné.

Stály jsme konečně před těmi dveřmi. Ještě před tím, než jsme vešly se mě Andy ptala, jestli vypadá dobře, ale Andyna je kočanda, takže stačilo pouhé přikývnutí a jí se vykouzlil obrovský úsměv na tváři.

S velkým nádechem jsme zaklepaly na dveře a následně s upřímným pozdravem vstoupili. Když jsme uviděla všechno to vybavení, tak mi teprve docvaklo, že jsem v opravdovém studiu, jako opravdová zpěvačka.

---

Odcházely jsem z toho studia a já byla úplně unešena. Bylo to tak boží, že to snad nešlo popsat ani slovy. Andy si to taky maximálně užila, takže to byl výborný zážitek pro nás obě.

,,To bylo naprosto boží!" začala skákat radostí Andy. Byla šťastná jako blecha, tedy minimálně tak vypadala.

Skočila mi přímo do objetí a já s úsměvem objetí zpevnila. Ona úplně skákala radostí a byla úplně šťastná.

,,Budeš mít kvalitní písničku," zajásala a já se musela usmát. Toto je opravdu božský pocit, ale myslím, že pro Andy je to ještě lepší pocit.

,,Budu," zvedla jsem malinko koutek do úsměvu. Ani to nejde popsat, ale uvědomila jsem si, že tohle byla jedna z věcí, za několik dní, která mi zvedla náladu.