Moments |Marcus&Martinus| ✔

#31

,,Vstávat, princezno," začala mě budit milá tónina Tinusova hlasu, což mě donutilo k úsměvu. Otočila jsem se za hlasem a pomalinku jsem otevřela oči. Uviděla jsem Tinuse s obrovským tácem v ruce.

Na tácu byly krásné voňavé lívance a tolik marmelás a cukr, karamel a všechno tohle. Mňam!

,,Ahoj," zavrněla jsem, když jsem se začala protahovat, ale v té chvíli jsem si to uvědomila. Nejsem na gauči, ale v posteli ve svém pokoji.

Vyskočila jsem do sedu a rozhlédla se kolem sebe. Je to opravdová ložnici, o které jsem prostě vždy snila. Wow.

Rozhlížela jsem se kolem sebe jako blázen, ale potom se můj pohled opět zastavil na Tinusovi. Odrazila jsem se rukama a tác, který držel, jsem položila na stolek.

Následně jsem ho dlouze políbila, protože za to, co tady vytvořil si zaslouží opravdovou pochvalu. Udělal mi snídani a ještě to tady během pár dní absolutně předělal a k tomu všemu mě sem ještě přenesl a tolik dalších věcí.

,,Moc ti děkuji, za vše," zašeptala jsem, když jsem moje čelo položila na to jeho a kolem krku mu položila moje ruce.

,,Nemáš absolutně zač," řekl a vlepil mi malou pusu. Potom se natáhl pro tác a položil mi ho na klín. Ta boží vůně. To snad ani není možné.

,,Tak si pochutnej, protože dneska si pěkně užiješ. Já jdu těm dvěma připravit něco na hlavu a i vandlín," zasmál se a já s ním. Před tím, než odešel mi věnoval malou pusinku do vlasů, na čímž jsem se musela usmát.

Tinus opustil pokoj a já se pustila do té snídaně. Připadala jsem si jako prase v žitě, ale taky jsem jako to prase vypadala, protože jsem to do sebe cpala rychlostí blesku... Tedy než mi na talířku zůstaly dva lívance. Pomale jsem je proskenovala očima a potom je pomalinku snědla, abych si je mohla vychutnat.

Odložila jsem tác na stůl a ještě na chvíli padla do spárů měkkých polštářů a peřin, ale rychle jsem si uvědomila, že už bych měla vstávat, protože jinak zase usnu.

Vyhoupla jsem se tedy z postele a šla na záchod. Potom jsem se vydala dolů a musela jsem se začít smát, když jsem dole na pohovce viděla, jak Mac a Lisa plácají ledové obklady na čelo a na klíně mají vandlín.

Vedle nich seděla Andy s Nikoll. Na talířku měly také lívance a na stole měly položené hrnky plné čaje.

,,Takže. Milá Amy, dneska jdeš vymýšlet slova k těm písničkám, protože noty jsou probrané a všechny schůzky objednané, ale to všechno zařídím, a pak ti jen sdělím, kdy budeš zpívat a kdy budem natáčet klip," pronesla Andy s obrovským úsměvem a já jen přikývla. Asi jsem neměla náladu na to, abych zrovna toto probírala, ale když už to musí být.

Lisa a Mac na sebe nechápavě pohlédli a pak se otočili s nechápavým pohledem na mě. Mávla jsme nad tím rukou a oni jen protočili očima.

,,Am, došla nám ta písnička," ozval se Tinus z kuchyně a já smrštila obočí a skřížila ruce a zeptala se: ,,Jaká?" a odpověď mi do chvilky přišla.

,,Nu, ja jsme si jeli s bráchou por věci, tak předtím, jak jsme ji byli nazpívat," hned jsem si to uvědomila a s nadšením pronesla: ,,Tak si ji potom můžeme poslechnout," a usmála jsem se na všechny v této místnosti.

Bylo to takový divný. Včera byli všichni někde v čudu a dneska prostě tady v obýváku sedí všech šest lidí, kteří tu momentálně bydlí, nebo... jak to říct.

,,Jo, volala mamka," ozval se opět z kuchyně Tinus a já tázavě nadzvedla obočí.

,,A co říkala?" zeptal se Mac, čímž mi moji otázku ukradl, ale bude ještě hodně příležitostí na to, abych mu položila otázku.

,,Chtěli by přijet," pokrčil rameny a já se na něj překvapeně dívala a potom pouze pronesla: ,,Co?! Vždyť tady není uklizeno a-" ani jsem nestihla doříct větu a už mi do toho Tinus skočil.

,,Neboj se, ještě jsem nedomlouval termín," tato věta mě hodně potěšila. Uklízet tady budu muset stejně, ale i tak.

,,To je dobře," křikla jsem na něj zpět a Mac bolestivě sykl a ještě víc si přitiskl ten hadr na hlavu.

Omluvně jsem se na něj podívala a potom si vlastně uvědomila, že mám jít zase nahoru, protože tady převlečení asi nemám.

Vyskákala jsem tedy schody a vybrala si oblečení. Hodila jsem na sebe nějaký bílý triko s nějakým černým jednoslovným nápisem.

Potom jsem si vzala černé kraťasy a sčesala si vlasy do drdolu. Venku bylo přeci jen teplo, takže jsem nehodlala nosit legíny nebo rifle.

Dneska jsem se překonala a dala jsem si do uší náušnice b podobě obrovských kruhů. Moc často jsem je nenosím, ale dnes jsem jich chtěla využít, takže jsem si je prostě vzala.

Na make-up jsem se vykašlala, protože jsem chtěla nechat chvilku pleť, aby si odpočinula od toho všeho make-upu a přeci jen, každý je krásný takový, jaký je a není k tomu potřeba make-up.

Někdo má hezkou postavu, někdo obličej, někdo vlastnosti, někdo oči, další člověk vlasy a ještě spoustu dalšího. Prostě každý má na sobě něco jiného a zároveň pěkného, a proto by se alespoň jednou měl každý vykašlat na make-up a jít tak, jak doopravdy vypadá a kašlat na názory ostatních, což zrovna dnes udělám já.

No, a tím bych to ukončila a vydala se dolů. Už jsem tady nahoře nějak dlouho.

Šešla jsem schody a opět jsem se musla usmát, když jsem se podívala na Mace a Lisu.

Tinus něco dělal v kuchyni, předpokládám, že čaj, tak snad nevyhoříme.

Prošla jsem kolem něj a dala mu pusu na tvář. Bylo to celkem těžké s mojí výškou.

,,No, to snad ne!" ozvala se z obýváku Andy, která koukala do počítače. Nikoll se k ní přiklonila a potom jen pronesla: No, ty vole!" a Mac i Lisa bolestivě sykli a chytili se za hlavu.

Já se zvědavě podívala na Tinuse a oba jsme se vydali k holkám. To by mě zajímalo, co tam je, že i Nikoll vypustila z pusy sprosté slovo.

Sehla jsem se k počítačové obrazovce a uviděla jsem to, co jsem asi nikdy vidět nechtěla.

,,Do prdele, kdo!?" zakřičela naštvaně  a práskla agresivně rukou do stolu a ruku si zaryla hluboko do vlasů.

,,Já se na to vykašlu! Ani s nikým nemůžu jít ven! Každý musí být posraný novinář!" zařvala jsem a opět hlasitě práskla pěstí do stolu. Proč?! Proč tohle dělají!? Sakra! Jsme normální lidi, tak ať nás nechají dýchat!

,,Ty víš, kdo to byl?" zeptal se Tinus a já jen s rudě naštvaným výrazem lehce přikývla.

,,A postarám se o to, aby už to zrovna ona nikdy nebyla!" pronesla jsem velice naštvaně a natáhla jsem se, abych i po třetí praštila do stolu, ale Tinus moji ruku zastavil.

,,Buď v klidu, An. To bude v pohodě," řekl Tinus a políbil mě do vlasů, ale mě to nijak neuklidnilo. Bylo hrozné, že pořád držel celkem silně moje zápěstí, takže jsem se prostě nemohla sbalit, vykašlat se na to a jít prásknout nahoru dveřmi.

,,Mě tohle tak štve," pronesla jsem zoufale a přitulila se k Tinusovi do objetí. Vzpomněla jsem si na ten první pocit  když jsem ho objala, jak jsem si připadala jako malinká holčička v objetí obrovského plyšového medvěda. Zase se mi ta vzpomínka vrátila.

💛💚💙💜

Ahojky ♥. Momentálně jsem na dovči, takže není moc prostoru na psaní, ale kapitola v neděli je vždy, takže tady je ❤.

💛💚💙💜