Dva lidé, co se nesnášejí... Konkrétně Annie Bøwers a Martinus Gunnarsen se navzájem úplně ničí...
Jenže... Martinus začne k Annie něco cítit... Ustoupí tak z "boje" nebo to takhle bude i nadále pokračovat? Čti a vše se dozvíš...
✔DOKONČENO✔
~pří...
,,Crrrr.... " Ach... Vždyť jsem před minutou usla, ne?
Tak jsem tedy vstala a promnula si oči.
,,Hej, Lukasi, vstávej! " Žďouchala jsem do Lukase.
,,Ještě ne tati... " Zamumlal.
,,Ale já nejsem tvůj táta... " Pak se posadil.
,,Co? " Zeptal se nechápavě.
,,Ale nic. Hele, už se nachystej, půjde se do školy... "
,,A to jsi mě jako nemohla ještě chvíli nechat spát? "
,,Ne, protože bys pak nestíhal. Můžeš za to být ještě rád... " Nevinně jsem se uculila.
,,Bla bla bla.... "
,,Říkal jsi něco? " Zeptala jsem se ho, když jsem ze skříně vytahovala oblečení na dnešek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ne, vůbec ne... " Řekl a šel do koupelny.
Já jsem se tedy tak nějak stihla nasoukat do toho oblečení, než přišel zpět.
,,Jdem na snídani!" Oznámila jsem mu.
Když jsme došli dolů, už tam byl Thomas. Mamka ne, jelikož jela asi ve 4 do práce.
,,Dobré ráno. " Řekli jsme s Lukasem sborově.
,,Dobré" Oplatil nám Thomas a dál jedl obložené chlebíčky.
Když jsme s Lukasem dojedli každý svoje, vydali jsme se do školy.
___
,,Ahoj Annie! " Přivítala mě Layla, má nejlepší kamarádka. Jo, kdyby jste se divili, proč o ní ještě nebyla řeč, byla totiž v Chorvatsku u moře... Chápeme se, ne?
,,Kdo to je, to je tvůj kl-"
,,Ne, to je... Ehm. Tak nějak nevlastní bratr... " Vykulila na mě oči. Už se nadechovala, ze něco řekne, ale já jsem ji přerušila. ,,Neptej se... "
,,Jo, teda, ahoj já jsem Layla. " Řekla a natáhla k Lukasovi ruku.
,,Lukas" Řekl a usmál se na ní.
,,Jdeme? " Zeptala jsem se.
,,Jasně " Řekla Layla.
,,Laylo? "
,,No? "
,,Jak bylo v Chorvatsku? "
,,Dobrý, až na ten hotel, bylo to tam strašně špinavý... "
,,Aha... "
,,Hele a co Gunnarsen? "
,,Eh... Radši se neptej... "
,,Co zas nějaká rvačka? Klasika... "
,,Ne, to n-"
,,Ahoj Annie" Řekl někdo za mými zády, až jsem z toho dostala málem infarkt.
,,No čau Martinusi" Řekla jsem a povzdechla si. Usmál se na mě. No a Layla nás s udiveným výrazem sledovala.
,,No, Annie, já bych potřeboval za ředitelem, tak... " Řekl Lukas a už jsem chtěla říct, jako že s ním půjdu.
,,Já tě tam zavedu. " Předběhla mě Layla.
,,Fajn." Zamrmlal si Lukas a s Laylou šli teda do ředitelny.
,,Asi víš na co se tě chci zeptat... " Vyrušil mě z mého sledování Lukase a Layly Martinusův hlas.
,,Eh... Já... Nevím. No... Vlastně... Já... Huh... Tak fajn... " Mluvila jsem nesmysly.
,,Co? Promiň, ale nechápu tě. "
,,Jo, můžem být... Kamarádi... " Co. Jsem. To. Řekla?! Právě si v duchu dávám snad miliardy facek... On se usmál a... Obejmul mě. Ano. Lidi. Martinus Gunnarsen můj teď už BÝVALÝ NEPŘÍTEL mě oficiálně obejmul!
A už jsou kamarádi, no... Bože... Můžete mi vysvětlit, proč píšu takové sr*čky?! 😂😕😂
