O dva dny později
Justin
Je 10 hodin ráno a já jako vždy sedím ve své kanceláři a dělám si svojí práci. Zrovna teď jsem poslal Madison práci, kterou má udělat, protože jinak bych to zase nestíhal. Madison je hodně pracovitá a to se mi líbí. Jsem rád, že jsem si jí hned vybral. Hodně mi pomáhá a to jsem už strašně dlouho potřeboval.
Opřel jsem se o křeslo a povzdechl si. Podíval jsem se na fotku kde jsem já s Abby a pousmál se. Tak moc mi chybí. Chtěl bych jí tady. Pamatuju si jak sem vždy chodila a nosila mi oběd a pak sem chodila i moje malá Emma. Vždy mi vykouzlily úsměv na tváři.
Flashback
Sepisoval jsem jeden dokument když najednou někdo zaklepal. ,,Dále" řekl jsem. Dveře se otevřely a dovnitř vběhla moje maličká Emma. ,,Táta!" vypískla a já se zasmál a postavil se ze židle. ,,Ahoj ty moje malá princezno" usmál jsem se a vzal si jí na ruce. ,,Jak si se dnes měla?" objal jsem jí. ,,Smutno bez tebe" řekla a já se usmál. ,,Ty jsi moje láska. Mě taky bylo moc smutno. Ale teď jsme už spolu" dal jsem jí pusu a ona se usmála. Podíval jsem se na Abby, která stála u dveří a usmívala se. ,,Dolů" zakňučela Emma. ,,Proč?" ,,Dolů" vyhrkla a já se zasmál a Emmu položil na zem. Emma doběhla k Abby a něco si od ní vzala a pak šla zase ke mě. ,,Dolt tvůj" podala mi krabičku a já se usmál. ,,Ty si mi přinesla dortík?" pohladil jsem jí po tváři a ona pyšně přikývla. ,,Děkuji zlatíčko tak si ho spapáme spolu jo?" usmál jsem se a ona se usmála. Přešel jsem k Abby a políbil jí. ,,Taky si mi chyběla" zašeptal jsem jí do rtů. ,,Mě si taky moc chyběl" usmála se a já jí pevně stiskl v náruči. ,,Dolt!" zařvala vedle nás Emma a my jsme se oba dva zasmáli. ,,Tak jdeme papat dort" vzal jsem jí na ruce a nesl jí ke stolu.
End of flashback
Povzdechl jsem si a dal si hlavu do dlaní. Tak strašně moc mi chybí. Strašně moc.
Najednou někdo zaklepal a rovnou i bez pozvání vešel dovnitř. Chtěl jsem začít řvát, ale když jsem tam viděl svojí nejlepší kamarádku.
,,Zoe tě přišla navštívit" vypískla a já kývl. ,,Ahoj" ,,Jak se máš?" sedla si na můj stůl. ,,Jako vždy. Mizerně" pokrčil jsem rameny. ,,Ale no tak. Teď už se mizerně nemáš, protože tu jsem já. Tvoje nejlepší kámoška" řekla a já se zasmál. ,,No konečně se zase směješ" řekla a já se usmál.
Jenom se Zoe se usmívám. Na nikoho jsem se od té nehody neusmál a ani s nikým jsem se nezasmál. Ani nikomu neukazuji svoje emoce. Jenom se Zoe ano. Ona je moje nejlepší kamarádka od malička takže už před ní nic neskryju.
,,Kdy končíš?" zeptala se. ,,Za dlouho." ,,Kdy?" zasmála se. ,,Končím v půl páté" ,,Tak dlouho?" zakňučela. ,,Jo. Je to těžké" zasmál jsem se a ona si povzdechla.
,,Fajn tak takhle dlouho tu fakt čekat nebudu. Ale povídat si chvíli můžeme ne?" ,,Jasně o čem?" ,,Já nevím něco navrhni" zasmála se a já se zamyslel. ,,Nějaký kluk na obzoru?" řekl jsem a ona se zasmála. ,,Zatím ne. Ale lovím v barech a tak" řekla a já se začal smát. ,,Děláš si srandu Zoe?" smál jsem se a ona se taky zasmála.
,,Dnes mám v plánu jít do baru. Potřebuji se zase nějak odreagovat" řekl jsem. ,,Odgreagovat tak, že ošukáš každou na kterou ukážeš?" povzdechla si. ,,Zoe o tomhle jsme se už tolikrát bavili" povzdechl jsem si. ,,A budeme se o tom bavit pořád. Nemůžeš takhle pořád měnit holky bože. Kdyby tohle věděla Abby tak by tě zabila" ,,Ale ona už to nikdy vědět nebude chápeš to? Já takhle na ně aspoň chvíli zapomínám sakra. Vždy v noci se mi zdá pořád to stejné. Požár a to jak jsem se dozvěděl, že jsou mrtvé. Když s těma děvkama spím tak na to nemyslím. A Abby už se nikdy nevrátí a já sakra nevím co s tím" zavzlykal jsem a ona mě objala. ,,Chtělo by to nějak uzavřít. Ty noční můry se ti zdají protože si to pořád neuzavřel." ,,Já to, ale nikdy neuzavřu" zamumlal jsem. ,,Musíš. Zkus si najít novou holku" ,,Už nikdy žádnou nebudu tak milovat jako Abby. Nikdy" pokroutil jsem hlavou. ,,A nebo by to chtělo, aby se našel ten, kdo ten barák podpálil. To taky není uzavřený. Policie to smetla pod koberec" ,,Jim je to už dávno jedno. Je jim jedno, kdo mi zabil moje holky. Jsou to debilové." zamumlal jsem.
Abby chtěla něco říct, ale najednou někdo zaklepal. ,,Dále" řekl jsem a postavil se. Dovnitř vešla Madison.
,,Pane Biebere já už mám hotovo to co jste mi poslal. Máte ještě něco?" řekla. ,,Uhm no teď zatím ne." ,,Tak jestli chcete já vám můžu přinést kafe i vaší návštěve" tahle holka je tak hodná. ,,To budete moc hodná" řekl jsem a ona se usmála a odešla pryč.
,,Kdo to byl?" ,,Moje sekretářka" ,,Je fakt hezká a hodná" vypískla. ,,Změnila jsi orientaci?" zasmál jsem se. ,,Ty si blbej" dala mi pohlavek. ,,Pro tebe je jak stvořená" řekla. ,,Přestaň to není pravda." ,,Tobě nepřijde hezká?"zvedla obočí. ,,Je hezká, ale není jako Abby" ,,A to si jako budeš vybírat teď holky jako byla Abby? Pokud vím tak si vždy miloval brunetky a Abby brunetka nebyla"
Ano to je pravda. Miloval jsem brunetky a blondýnky jsem vůbec nevyhledával. Ale pak jsem poznal Abby a úplně mě okouzlila.
,,Jo mám rád brunetky, ale prostě já se přes Abby nepřenesl ještě a ani nevím jestli to dokážu. Prosím už se nebavme o holkách" řekl jsem a ona si povzdechla a přikývla. ,,Stejně by ale bylo nejlepší kdyby jsi si někoho našel. Nemůžeš se takhle trápit do konce svého života. Já vím že ti holky chybí. Abby a Emma byly úplně úžasné, ale ty se přes to musíš přenést" řekla a já kývl. Za chvíli nám Madison přinesla kafe a já nad slovy Zoe začal přemýšlet.
Hodně jsem přemýšlel, že se zabiju a budu s mýma holkama, ale neudělal jsem to. Ani nevím proč, možná jsem na to velký srab. Ale Zoe má pravdu. Musím se přes to přenést.
Wow tak jsem dokázala sepsat další část. Snad jste rády. Já jsem moc šťastná za vaší aktivitu. Takže doufám že to bude pokračovat. Budu strašně ráda za vaší aktivitu a názory. Mám vás ráda.
ČTEŠ
Lonely and broken✔️
FanfictionMá ledové srdce, je sám, je zlomený, je bezcitný. Změní ho zpátky pouhá sekretářka? Story: 2018