Lonely and broken✔️

27

Justin 

,,Jazzy, ale jak si mě našla? Nebo jak si věděla, že zrovna já jsem tvůj brácha. Nejsme jediný na světě, kdo má příjmení Bieber" ,,V rodným listě tě mám zapsaného jako rodinu prostě brácha" řekla.

 ( pozn.au. v rodným listě myslím, že nejsou sourozenci, ale je to smyšlený příběh takže to tak prosím berte) 

,,Když jsem šla do práce a chtěli po mě rodný list tak jsem si tam všimla, že mám vlastně bráchu. Já jsem věděla, že jsem měla bráchu, ale myslela jsem že umřel. Takhle to říkali prarodiče." ,,Prarodiče? Já mám prarodiče?" ,,Jo a čekají až tě poznají. My bydlíme v Torontu, ale teď jsme přiletěli sem, aby jsem tě našla. Když jsem si v rodným listě přečetla tvoje jméno tak mi to bylo strašně nějak povědomé. Prarodiče říkali, že jsi prý umřel když si byl v pěstounské rodině. Ale mě to nedalo a já si vyhledala tvoje jméno. Vždyť my bydlíme pár bloků od té tvojí společnosti v Torontu a vůbec nám nebylo divné, že se ta společnost jmenuje jako my nebo aspoň já. Prarodiče byli rodiče maminky takže oni nejsou Bieberovi. Pak jsem tvoje fotky ukázala babičce a dědovi a úplně v tobě vidí maminku a taky máš něco i po tátovi. Prosím ty si to všechno pamatuješ že jo? Tu nehodu a tak že? Já chci opravdu vědět, že jsi můj brácha" řekla rozklepaným hlasem. 

,,Ano já si přesně pamatuji jak ta nehoda byla. Ty jsi pořád plakala a i když jsme nabourali tak si pořád plakala. Nechápu jak jsem na tebe mohl zapomenout" vydechl jsem a ona mě hned objala. Podíval jsem se na Madison, která se na mě usmívala. Taky jsem se usmál a Jazzy pořádně objal. Já mám rodinu. To je tak skvělý. 

,, Bydlíme pár bloků v hotelu odtud. Mohl by jsi jít se mnou. Babička s dědou tě chtějí strašně moc vidět" řekla když se ode mě odtáhla a já viděl, že pláče. ,,Půjdu určitě. Neplač" setřel jsem jí slzy. ,,Já mám doma každou fotku rodičů, umřeli když mi byli tři měsíce, ale úplně z těch fotek si pamatuji jak vypadají a opravdu jsi jako maminka akorát v mužském provedení" zavzlykala a mě se taky nahrnuli slzy do očí a musel jsem jí zase obejmout. ,,A ty jsi jako táta víš to? Taky si rodiče úplně do puntíku pamatuji. Jsi jako táta" zašeptal jsem jí do ucha a ona se zasmála. 

,,Jděte klidně rovnou teď" řekla Madison a já se od Jazzy odtáhl. ,,Já tu mám, ale ještě dost práce" řekl jsem. ,,Já to dodělám, ty jdi poznat svojí rodinu." řekla a já si jí k sobě přitáhl a políbil jí. ,,Hodně štěstí" šeptla mi u rtů a já se usmál. ,,Dám ti nádhradní klíče od mého domu. Uvidíme se tam ano?" pohladil jsem jí po tváři. ,,Tak jo" kývla a dala mi rychlou pusu. Dal jsem Maddie klíče od domu, rozloučil se s ní a pak jsem šel s Jazzy pryč. 

,,Na hotelovým pokoji poznáš taky svého synovce" usmála se Jazzy když jsme jeli výtahem dolů. ,,Ty máš syna?" překvapeně jsem se na ní podíval. ,,Ano mám" zasmála se. ,,Je ti 21 že?" ,,Jojo čerstvě. Mikovi jsou tři roky teprve dva dny. V 18 jsem byla fakt blbá a nechala si udělat mimčo" pokrčila rameny. ,,Takže on nemá otce" ,,Má. My jsme spolu normálně chodili, ale nedávali jsme si pozor. Lucas je perfektní otec" ,,To je skvělý Jazzy" usmál jsem se. ,,Já jsem ale četla, že jsi taky měl dceru" zašeptala nervozně. ,,Jo" povzdechl jsem si. ,,Měl no. Ale o tom se teď nebudeme bavit ano?" řekl jsem a Jazzy přikývla. 

Za 5 minut jsem dojel před hotel, kde se setkám se svými prarodiči. S Jazzy jsme vystoupili a šli jsme do hotelu. Nebyl to žádný luxusní hotel, na který jsem převážně zvyklý a já opravdu nechci, aby v tomhle moje rodina bydlela.

Dojeli jsme starým výtahem do 6 patra a pak jsme šli k pokoji. Jazzy odemkla a vešli jsme dovnitř. ,,Jazzy potichu. Mickey usnul" ozval se ženský hlas z jednoho pokoje. ,,Mickey je můj syn. Jmenuje se Mike, ale říkáme mu Mickey" zašeptala ke mě Jazzy a já se usmál.