Lonely and broken✔️

21

O jeden den později

Justin

Je pondělí ráno a já zase sedím ve své kanceláři a dělám jednu důležitou smlouvu. Prohrábl jsem si své vlasy a pak jsem se natáhl pro hrníček, kde mám jako každé ráno svoje kafe, ale teď tu nebylo. No jo vlastně. Vždycky mi kafe dělala Madison a teď jsem zapomněl Lily poprosit, aby mi ho udělala.

Povzdechl jsem si a chtěl se postavit a jít poprosit Lily o to kafe, ale někdo zaklepal.

,,Dále" řekl jsem a povolil si jeden knoflíček u košile, protože tu bylo dost vedro.

,,Dobré ráno. Doufám že jsi dnes ještě neměl svojí kávu" řekla Madison když mi vešla do kanceláře.

,,Madison?" Usmál jsem se. ,,Co tu děláš?" Vyhrkl jsem.  ,,No jdu pracovat" pokrčila rameny a dala mi na stůl kafe. Přesně tohle jsem potřeboval.

,,Takže už si se rozhodla? A Jakto že tak rychle?" Usmál jsem se a hned se napil. Konečně jsem v sobě měl už nějakou energii.

,,No tahle práce mě fakt baví takže jsem sem chtěla, a potřebuji peníze. Tamten chlap z té restaurace mi za ten týden neposlal ani dolar a to jsem tam dělala od rána do večera takže potřebuji peníze" řekla nervózně.

,,On ti nic neposlal? Ale to nemůže. Vždyť když si tam dělala od rána do večera každý den tak by ti něco poslat měl" ,,No ale nic neposlal a na moje zprávy nereaguje" řekla. ,,To je hajzl" zavrčel jsem. ,,Půjdu si to tam s ním vyřešit" ,,Neřeš to Justine" ,,Ale to teda budu. Ty tam děláš sama skoro nonstop a on ti nedá nic?!" Rozhodil jsem rukama. ,,Justine v klidu já se s ním nechci hádat. Teď mi dej nějakou práci" ,,Fajn. Tak potřebuji něco doplnit do dokumentů a tak. Vždyť to znáš. Pošlu ti to do mailu" řekl jsem a ona přikývla a chtěla odejít, ale já ji ještě zastavil.

,,Madison. Děkuji že jsi se vrátila a že si mi odpustila tu facku" usmál jsem se na ní. ,,A já děkuji že si mi odpustil to moje chování" taky se na mě usmála a pak odešla.

O dva dny později 

Justin

Uběhly dva dny a jako vždy jsem samozřejmě v práci. Dá se říct, že v práci jsem teď pořád. Ale mě to nevadí. Je to moje práce, já jsem všeho šéf takže mě to baví. 

Za 15 minut mám schůzku s nějakými mými zaměstanci a budeme řešit všelijaké obchody a tak. Postavil jsem se ze své měkké židle a vyšel jsem ven z kanceláře a šel jsem do kanceláře Madison. 

Vešel jsem tam a viděl Madison sedět u stolu a dělat něco na počítači. ,,Madison za chvíli je ta schůzka" řekl jsem a ona se na mě podívala. Vypadala hodně zvláštně. Taková strašně unavená.

,,Schůzka?" zvedla obočí. ,,No jo za chvíli. Psal jsem ti mail. Ty si to nečetla?" ,,Jo jo promiň. Já zapomněla." zamumlala a postavila se ze židle. ,,Jsi v pohodě?" přešel jsem k ní. ,,Jo jsem" pousmála se. ,,Vypadáš hrozně unaveně. Klidně tu zůstaň já to na schůzce zvládnu" řekl jsem. ,,Je to fakt v pohodě. Jdeme" řekla a vyšla z kanceláře a já šel hned za ní. 

Sedli jsme si v zasedačce ke stolu hned do předu,protože jsem šéf takže musím sedět v čele. Za chvíli začali postupně přicházet zaměstnanci a já si všiml, že je Madison nějaká hodně bledá. ,,Maddie opravdu ti nic není?" šeptl jsem k ní a položil si ruku na její stehno. Nechtěl jsem, aby lidi tady slyšeli, co jí říkám, protože je lepší když neví, že si s ní tykám a tak. To by to začali všechno řešit a pak celá společnost a bylo by to v hajzlu.  ,,Nic mi fakt není" řekla a tu mojí ruku dala pryč.