Lonely and broken✔️

46

O jeden den později

Madison

Uběhl jeden den a já jsem pořád zavřená v tom nechutným pokoji. Sedím na zemi, kolena přitisknutá k tělu a čekám co bude. Pořád si hladím bříško a modlím se k Bohu, aby se hlavně jim nic nestalo. Jsou to moji miláčci. Malý chlapeček, malá holčička.

,,Zase si nic nesežrala?" Zavrčel Patrick, který teď vešel do místnosti. Podívala jsem se na tác, který tu předemnou leží už snad půl dne. Je tam nějaká voda a pak suchý rohlík, nějaký zeleninový salát a pak chleba asi s máslem. Mám mega velkej hlad, ale bojím se, že je tam nějaký jed takže to nechci jíst. Nechci ublížit mým miláčkům.

,,Nevěřím ti" zavrčela jsem. ,,Ale prosímtě. Tohle by byla mega lehká smrt kdybych ti tam něco dal. Já tě chci zabít před Bieberem" zavrčel mi do ucha a já pevně zavřela oči a snažila se nebrečet. ,,A teď žer" zasyčel a odešel pryč. Lehla jsem si na zem a začala brečet.

*********

Probudila jsem se na nějaké rány. ,,Ty hajzle, co si to kurva dovoluješ?!" Ozval se křik. ,,Kde je Madison ty kreténe?!" Ozval se křik Justina a já se rychle posadila. Justin je tady. Přišel pro mě.

Justin

Uběhl jeden den a já jsem úplně zoufalý. Už 24 hodin nevím, kde je moje láska a co s ní je. Strašně moc se bojím. Teď jsem doma a se svým bodyguardem, hledáme nějaká opuštěná místa, kde by třeba mohli být.

,,Tohle je v prdeli. Jdu znova na tu policii" zavrčel jsem a postavil se. ,,Myslíš, že ti pomůžou?" ,,Jsou to poldové. Jestli mi nebudou chtít pomoct tak je zažaluju" řekl jsem nasraně a odešel jsem pryč.

Když jsem jel na policii tak mi přišla zpráva. Auto s mobilem jsem měl propojený takže na menší obrazovce se mi ukázala ta zpráva.

Neznámé číslo: Nějak dlouho ti to trvá Bieber. To ti na tý tvojí krasavice nezáleží?

Celý jsem se napl a rychle si vyndal mobil a snažil se tomu číslu zavolat, ale hlásilo mi to, že je číslo zablokované. To je takovej sráč.

Prudce jsem zabrzdil před policií a rychle vyběhl ven. ,,Chci hned strážníka Smitha" řekl jsem rychle na recepci. ,,Pane Bieber. Tady" ozvalo se za mnou a tam stál strážník Smith a mával na mě.

Snažil jsem se zachovat klid. Smith byl totiž úplně v klidu a usmíval se na mě. To je takovej imbecil.

Rozešel jsem se k němu a nahodil vážný výraz. ,,Jestli ještě jednou mi řeknete, že Madison hledat nebudete tak vás všechny zažaluju" zavrčel jsem naštvaně. ,,Klid. Snažili jsme se hledat. Pojďte se mnou" řekl a vedl mě do kanceláře.

V kanceláři bylo ještě několik poldů a seděli u počítačů.

,,Proč jste mi nic neřekli, že hledáte?!" Rozhodil jsem rukama. ,,Pane ono hledání je docela těžké. Nic moc významného jsme nenašli tak proto jsme vám nevolali. Bůh ví jestli jsou vůbec v Los Angeles" pokrčil rameny.

,,Ten hajzl mi poslal zprávu. Ptá se kde jsem, že mi prý na Madison nezáleží. Když jsem mu zkoušel volat tak to hlásí že to číslo je zabezpečené" řekl jsem.

,,Ukažte ten mobil" řekl jeden polda, který seděl u několik počítačů. Dal jsem mu mobil s tou zprávou a nechápavě na něj koukal.

,,Jestli je to zablokované číslo tak v tom mobilu jsou převážně GPS takže by jsme mohli najít jeho polohu" řekl a já se napl a čekal jestli se to fakt povede.