22

4.7K 168 9
                                    

Justin

Za chvíli jsem dojel k nemocnici. Pomohl jsem Madison vystoupit z auta a pak jsem ji doprovodil k moji doktorce a já jsem čekal na chodbě.

Po 15 minutách vyšla z ordinace a vypadala ještě víc bledě než předtím. ,,Tak copak ti je?" Chytil jsem ji za ruce. ,,Zase jsem tam trochu zvracela" povzdechla si. ,,Ale mám nějakou chřipku což jsem si myslela. A mám antibiotika" Pokrčila rameny a ukázala mi léky.

,,Dobře tak pojedeme teda ke mě" řekl jsem a ona přikývla. Pomalu jsme se rozešli zase k autu.

,,Jsem úplně slabá a vyčerpaná" vydechla když jsme už jeli v autě. ,,U mě si lehneš a odpočineš si" řekl jsem a pohladil jí po noze. Madison kývla a opřela si hlavu o okénko.

Po 10 minutách jsem dojel k mému domu. Zajel jsem do garáže a pak jsem vystoupil. Madison měla zavřené oči a asi spala.

Opatrně jsem otevřel dveře a pohladil ji po vlasech. ,,Už jsme tu?" Zamumlala rozespale. ,,Klidně spi. Já tě tam odnesu" ,,To nemusíš" ,,Ale já chci" řekl jsem a vzal ji do náruče.

Nohou jsem zavřel dveře, vzal ještě naše věci a pak jsem šel po schodech do domu, protože jsem měl garáž dole pod domem.

Došel jsem do mé ložnice a tam jsem ji položil do postele. ,,Sundám ti tu sukni ano? Dám ti svoje tepláky aby se to dobře spalo" šeptl jsem a ona se na mě podívala a po chvilce přikývla.

Sundal jsem ji sukni a nasadil ji moje tepláky. ,,Asi... asi ještě tu blůzku" zamumlala a sedla si a začala si rozepínat blůzku. ,,Pomůžu ti" řekl jsem a tu blůzku ji celou sundal takže byla jen v podprsence.

,,Tady máš moje triko" podal jsem ji moje tričko. ,,Otočíš se prosím?" Zašeptala. ,,Už jsem tě viděl" ,,Prosím" zamumlala a já se otočil. Madison si asi sundala podprsenku a pak si oblékla moje triko.

,,Můžeš" řekla a já se na ní zase podíval. Zrovna si rozpouštění vlasy. ,,Jsi nádherná" usmál jsem se. ,,To si nemyslím. Musím vypadat teď hrozně" řekla. ,,Jsi nádherná věř mi" pohladil jsem ji po tváři. ,,Justine prosím nedělej to. Takhle se do tebe zamiluju" povzdechla si a já si stoupl. ,,Promiň" pokroutil jsem hlavou.

,,Tak si lehni a spi. Takhle ti pak bude lépe. Já budu asi v pracovně kdyby si mě hledala" řekl jsem a ona přikývla a já hned odešel.

O pár hodin později 

Uběhlo pár hodin a Madison pořád spí v mojí ložnici. Dodělával jsem práci ve své pracovně a teď jsem v kuchyni a dělám pro nás jídlo. Dělám zeleninový salát ještě s kuřecím masem. Madison nic težšího určitě by ani nechtěla takže proto dělám salát. 

,,Ahoj" ozvalo se za mnou po chvilce a já se otočil. ,,Ahoj" usmál jsem se na ní. Byla tak roztomilá v tom mém oblečení. Bylo jí to totiž strašně velký. 

,,Hledala jsem tě v pracovně, říkal si že tam budeš" řekla a opřela se o linku. ,,No byl jsem tam. Asi čtyři hodiny, protože jsem toho měl docela dost a teď jsem tady. Spala si asi nějak pět hodin" ,,Tak dlouho?" podívala se překvapeně na hodiny a já se uchechtl a přikývl. 

,,A co to děláš?" ,,Salát, doufám že to budeš jíst. Normálně bych udělal třeba špagety, ale vím že ti je špatně takže by si nic těžkého nesnědla" řekl jsem. ,,To jsi hodný" usmála se a sedla si na linku. 

,,A jak ti je?" ,,No o nic moc lépe teda ne. Už mi ani moc na zvracení není, ale je mi špatně" řekla a já k ní přešel. ,,Máš teplotu?" zvedl jsem obočí a přiložil jí ruku na čelo. ,,Asi máš. Nechceš nějaký prášek na snížení teploty?" ,,Ne já si pak vezmu antibiotika" řekla a já kývl a podíval se jí na rty a pak do očí a pak zase na rty. 

,,Už to nemůžu vydržet. Strašně mi to chybělo" vydechl jsem a hned se jí přitiskl na rty. Madison nijak neprotestovala a rovnou se mnou začala spolupracovat. 

Chtěl jsem se jí jazykem dostat do její pusy, ale ona mi to nedovolila. ,,Mrško" šeptl jsem a ona se usmála. Sjel jsem rukou na její stehno a zmáčkl jí ho. Madison zavzdychala a já se jí rychle jazykem vetřel do pusy. Naše jazyky začaly bojovat o převahu. 

Po chvilce jsem jí jemně kousl do rtu a pak jsem se od ní odtáhl. Začal jsem jí dávat malé polibky na bradu a pak jsem se posouval dolů na její krk. Našel jsem si její citlivé místo a začal jsem jí tam líbat, sát a kousat. Když jsem měl svojí práci hotovou tak jsem se zase malými polibky začal posouvat k jejímu dekoltu. 

Chtěl jsem jí sundat triko, ale ona mě zastavila. ,,Justine počkej já nechci" zamumlala a já se od ní odtáhl a překvapeně na ní koukal. ,,Uhm promiň" zašeptal jsem a úplně se od ní odtáhl a odešel zase ke svému salátu. 

,,Mě je špatně a vůbec na to nemám chuť a hlavně mě bolí to, že se mnou chceš spát jenom prostě no kvůli sexu a ne z citů" zašeptala zlomeně a stoupla si. 

,,Mám tě rád" chytil jsem jí za ruce. ,,Jako kamarádku?" nevěděl jsem co říct. ,,Já asi jo, nebo já nevím Madison. Mám tě rád. Prostě dnes jsem se o tebe hrozně bál a já nevím co mám dělat. Nechci tě zlomit." ,,Tak mi nic takového neříkej a nezlomíš mě a hlavně mě už nelíbej, protože já se takhle do tebe strašně lehce zamiluju a já nechci mít pak zlomený srdce když mi ty city nikdy nebudeš opětovat. Uhm já nějak nemám hlad, asi si půjdu ještě lehnout, promiň" řekla a odešla nahoru.

,,Do hajzlu!" zavrčel jsem a naštvaně shodil mísu se salátem. Proč mi dělá tak moc velký problém jí říct svoje city doprdele?! I když já ani sám nevím jestli k ní něco cítím. Mám jí rád opravdu jo a myslím že i něco víc, ale nedokážu jí to říct. Po smrti Abby a Emmy jsem se úplně do sebe uzavřel a neprojevoval jsem žádný city a prostě Madison to nedokážu říct. Je to těžký. 

Podíval jsem se na ten vysypaný salát a povzdechl si. Začal jsem to uklízet a pak jsem to všechno vyhodil do koše. Takže žádná večeře ani nebude. 

Rozešel jsem se nahoru a vešel do svojí ložnice. Tam ale Madison nebyla. Podíval jsem se do koupelny a taky ne. Tak jsem se teda rozešel k pokoji pro hosty. A tam byla. Spala na posteli a měla ubrečený obličej. Povzdechl jsem si.

Vzal jsem ze skříně deku a přikryl jí. Chvíli jsem se na ní díval a pak jsem jí dal pusu na čelo a odešel jsem. Já už se nedokážu zamilovat. Prostě to nedokážu. 


Ahooj takže zase další část ❤️❤️ stihla jsem to dost rychle. Ale v týdnu asi žádná nebude a bude asi až v pátek. Takže proto jsou teď dvě za sebou. Možná v týdnu stihnu něco napsat ale nevím to jistě. Co říkáte na Justina? Prosím názory. Mám vás moc ráda❤️❤️❤️



Lonely and broken✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat