Je 9 ráno a já jsem si dobalila poslední věci do New Yorku. Budeme tam tři dny takže jsem si musela vzít takový menší kufřík. Mám hodně oblečení no.
Podívala jsem se na sebe do zrcadla a přemýšlela jestli se to hodí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vždy jsem teď chodila do práce v sukni a nějaké blůzce, ale teď si na ten docela dlouhý let nechci brát sukni. Vždy když sedím v nějaké měkké sedačce tak se mi ta sukně ze zadu zmačká a pak to vypadá hrozně.
Prohrábla jsem si vlasy a pak jsem si vzala kufr a šla pryč z mého bytu. Došla jsem ven před panelák a tam už na mě čekal taxík. Hned jsem nastoupila a řekla mu ať jede na letiště.
Když jsme jeli tak jsem napsala mamce kam to jedu a to stejné napsala i svému příteli i když mu to asi bude jedno. Už strašně dlouho jsme se neviděli. Hodně se teď hádáme a tak. Takže jsme se dlouho neviděli. Ani mi nechybí. Chodím sním dva roky ale myslím si, že už ho tak nemiluju jako na začátku. Možná ho už vůbec nemiluju. Musím si s ním promluvit. Ale teď to fakt řešit nebudu.
Řidič dojel na letiště. Dala jsem mu peníze a pak jsem vystoupila. Vešla jsem do haly a nějak jsem si uvědomila, že nevím kam mám jít.
Rozešla jsem se teda k nějakému informačnímu pultu a zeptala se nějaké staré ženské. ,,Dobrý den. Můžu se zeptat kudy se dostanu na soukromé lety?" ,,Máte průkazku?" ,,Průkazku? Ne nemám. Potřebuji do nějaký sekce, kde létají soukromé letadla" řekla jsem nervozně. ,,Na to potřebuji ale vaší průkazku" ušklíbla se. ,,Ale já žádnou průkazku nemám. Můj šéf. Justin Bieber. Musíte ho znát, ani bych se nedivila kdyby tady na letišti něco vlastnil. Je to můj šéf a my letíme do New Yorku" vyhrkla jsem. ,,Je mi líto. Bez průkazky vás tam rozhodně nepustím. To by mohl říct každý že někam s panem Bieberem letíte" řekla posměšně.
,,To je skvělý" zamumlala jsem. Co teď mám sakra dělat?
,,Doprdele" zakňučela jsem zoufale a sedla si na sedačky, které tady byly.
Vzala jsem si mobil a najela na kontakty. Tohle bude trapný. Vytočila jsem číslo pana Biebera.
,,Ano?" ozval se jeho hrubý hlas. ,,Dobrý den pane Bieber tady Madison Beer. Já se strašně omlouvám, ale nevím jak se mám dostat k soukromým letům. Nějaka paní mě tam nechce bez průkazky pustit a já žádnou průkazku nemám" řekla jsme nervozně. ,,Oh to je moje chyba. Zapomněl jsem vám jí dát. Dejte mi tu paní k telefonu." řekl a já se usmála a přešla k té ženské.
,,Chce s vámi mluvit můj šéf" řekla jsem s úsměvem a ona se na mě překvapeně podívala. Dala jsem jí mobil. ,,Halo?" ozvala se a já si složila ruce na hrudi. To má za to. ,,Oh Pane Biebere. Já se moc omlouvám. Už jí za vámi posílám" řekla a pak mi ten mobil podala zpátky. Viděla jsem že to hned típl.
