Lonely and broken✔️

32

O šest dní později

Justin

Ráno jsem se probudil na zvonění mého mobilu. Povzdechl jsem si a natáhl se opatrně pro svůj mobil. Bylo to neznámé číslo. Protočil jsem očima a típl to. Mobil jsem položil zase na stůl a podíval se na Madison, která mi ležela na hrudi. Ani trochu se nepohnula a pořád spala. Myslím si, že bude spát ještě dlouho a to já jsem chtěl taky, protože jsme včera přišli z práce fakt pozdě a pak jsme se spolu ještě vyspali takže jsme šli spát fakt dlouho. No ale nějaký blázen mi volal takže už určitě neusnu.

Pousmál jsem se a Madison trochu upravil vlasy, protože je měla v obličeji. Najendou mi mobil začal zvonit zase. ,,Sakra" zanadával jsem a zase to típl. Opatrně jsem od sebe Madison odtáhl a posadil se. Promnul jsem si obličej a postavil se. Madison jsem přikryl peřinou a pak jsem se vydal do její koupelny. Tentokrát jsem u ní doma, protože z práce to máme k ní kratší tak proto jsme u ní. Jinak by jsme byli zase u mě.

Rychle jsem se osprchoval, oblékl jsem se a pak jsem šel do kuchyně. Najednou mi přišla zpráva.

Neznámé číslo: Ahoj Justine, volala jsem ti, ale nezvedal si to tak ti píšu aspoň zprávu. Potřebovala bych si s tebou promluvit. Emily

Překvapeně jsem koukal na tu zprávu. Kde vzala moje číslo? Vždyť už je to strašně dlouho, od té doby, co jsme se rozešli. To jako pořád měla moje číslo? A hlavně si myslím, že určitě aspoň jednou jsem si to číslo měnil. Podíval jsem se znova na mobil, protože mi přišla další zpráva.

Neznámé číslo: Je to opravdu nutné. Mám jeden problém a potřebuji si s tebou o tom promluvit. Tady je moje adresa (nějakou si domyslete). Budu opravdu ráda když přijdeš.

Povzdechl jsem si a prohrábl si vlasy. Co když je to fakt něco důležitého, něco vážného? Měl bych se za ní podívat.

,,Co tak brzo?" ozvalo se za mnou a já se otočil. ,,Cože?" nechápal jsem. ,,Proč si vstal tak brzo?" zívla si a já si znova povzdechl. ,,Ani mě neobejmeš?" zasmála se a já se k ní rozešel a objal jí. ,,Volali mi z práce. Musím tam jít na nějakou schůzku" řekl jsem.

,,Ale vždyť si říkal, že když je zítra díkuvzdání tak bude i dneska volno" ,,Jo to jo, ale je tam něco důležitého takže tam zajdu, ale vrátím se" dal jsem jí pusu na líčko a ona kývla.

,,Tak jo" znova si zívla. ,,Jdi si ještě lehnout. Jsi pořád unavená. Já přijdu někdy odpoledne ano?" usmál jsem se na ní a dal jí dlouhou pusu. ,,Dobře" usmála se, dala mi ještě jednu pusu a pak s dalším zívnutím odešla zpátky do ložnice.

Přešel jsem do předsíně, přehodil si přes sebe bundu a odešel jsem pryč z jejího bytu.

Za dvacet minut jsem dojel k velkému baráku. Vystoupil jsem z auta a šel ke dveřím a zazvonil jsem.

,,Tak jsi přišel" řekla hned Emily když otevřela. ,,Stalo se ti něco?" podíval jsem se na ní. ,,Pořád ti na mě záleží co?" usmála se a pustila mě dovnitř. ,,Emily mám Madison a hlavně prostě byla si moje první velká láska. Chodili jsme spolu dva roky takže jo kdyby se ti něco stalo tak bych se docela bál. Já vlastně teď jak jsme se potkali u Madison tak jsem na tebe občas myslel. Ale předtím jsem na tebe vůbec nemyslel, prostě to byla dávná láska, ale teď jak jsme se viděli tak jsem na tebe párkrát myslel no. A hlavně kvůli tomu jak se chováš. Madison řikala, že si každého kluka podvedla když si s ním chodila" řekl jsem. ,,Měla jsem špatné období. Ale já na tebe taky hodně myslím" usmála se a úplně se na mě přitiskla.

,,Emily já chodím s Madison s tvojí sestrou. Já tě už nemiluju Emily, ale samozřejmě že mi na tobě záleží, nic víc. Přestal jsem k tobě mít nějaké city od doby co jsem začal chodit s Abby. Ale jak jsem říkal záleží mi na tobě jako na kamarádce" řekl jsem.