Just A Girl [Marcus & Martinus] -Dokončeno-

~10. Kapitola 💛

NICOL

Sedím v autě vedle Beth. Z jedné poloviny jsem ráda, že jsme si někam vyrazili, ale z druhé strany nemám z toho dobrý pocit, ale nevím proč.

Můj taťka jede s náma za co jsem celkem ráda, mám ho hodně ráda, ale s mojí mamkou to je teď zvláštní. V tu dobu co byl taťka odsouzen do vězení tak se změnila. Celkem se o ní bojím. Docela dlouho jsem ji neviděla, taťka řekl, že je na nějaké službě nebo co, ale moc tomu nevěřím.

„Jsi v pohodě?” zeptala se mě Beth. „Jo, jsem” řekla jsem ji a usmála se. „Moc se těším” řekla, ve hlase měla plno radosti a to mě těšilo, mám ji hrozně ráda. Popravdě nevím co bych bez ni dělala, je to prostě nejlepší kamarádka. Cesta do campu ve, kterém budem stanovat je už asi jenom hodinu dlouhá. „Myslíš si že tam budou i hezcí kluci?” zeptala se mě a přitom se trochu i smála. „No, mě to je celkem jedno,” řekla jsem a začala se smát. „Já někoho už mám, ale ty by sis tam mohla někoho najít.” řekla jsem ji a šťouchla do ní. „Já bych jsem si ráda někoho našla, ale ještě aby mě měl někdo rád.” trochu zasmutněla. „Neboj se.”

***

MARCUS

Je škoda, že Nicol odjela. Chtěl jsem ji někam pozvat, ale asi má lepší plány. Po tom co se stalo mezi ní a Tinusem se ji ani nedivím, že chtěla vypadnout z města.

Po celém domě se rozlehla melodie zvonku a já si to namířil ke dveřím a chtěl je otevřít, ale Tinus to stihl dřív. Ve dveřích se oběvil náš dobrý kámoš Nick a s ním dvě celkem pěkné holky. „Nazdar.” křikl na nás a přivítal se. „Toto je Caroline a to je Madison.” ukázal na holky. „Ahoj, já jsem Marcus.” pozdravil jsem a usmál se na ně. Do oka mi padla Caroline. Měla krásně velké, modré oči a blond dlouhé vlasy až po prsa.

„Pojďte dál.” pobídl je Tinus a ukázal do obýváku. Když byli za rohem tak mi řekl se smíchem v hlase. „Takže Caroline?” „C-co blázníš?” řekl jsem a podrbal se na zátylku. „Klidně ti ji půjčím.” „Pokud sis nevšiml, tak už s někým chodím.” křikl jsem. „No jak myslíš, ale kdykoliv si ji můžeš na noc půjčit.” řekl a já po něm hodil otrávený pohled.

*

Celý den probíhal celkem v pohodě, ale večer se blížil a to znamenalo jedno. Alkohol. Martinus donesl pět skleniček a flašku s alkoholem. Já jsem se ze začátku bránil a nechtěl jsem nic vypít, protože vím že když jsem opilý tak dělám blbosti. „Noták Macu. Vem si.” zakřičel Tinus a podal mi skleničku. „Ne to je dobrý.” řekl jsem. „Notak. Neblázni, vždycky když je příležitost tak si bereš.” řekl mi zpátky a já kývl, vzal si skleničku a její obsah celý vypil. On se na mě usmál. „Dobrý, takhle tě znám.” řekl a dolil mi do skleničky.

„No nic. Já už budu muset jít.” řekl Nick a já se celkem zarazil. „Ty tu nezůstaneš?” zeptal jsem se. „Ne, užijte si to tu s holkama.” řekl a to už stál u hlavních dveří. „Neboj se. Užijeme.” řekl mu Tinus a ušklíbl se.

Když Nick odešel tak se Tinus vrhl po té brunetce, myslím že se jmenovala Madison. Já jsem je tam jenom pozoroval a uvědomoval si jak moc mi Nicol chybí. Při pomyšlení na to, že tu teď nemůže být se mnou jsem opět vypil celou skleničku. „Stalo se něco?” zeptala se mě Caroline, která seděla vedle mě. „Ne, nic se nestalo.” „Tak to je dobře.” dořekla a dolila nám skleničky alkoholem. Musel to být tvrdý alkohol, protože jsem už po pár skleničkách cítil jak to na mě působí. Noták Maci! Hlavně nebuď opilý!  říkalo mi moje svědomí. Myslím, že má pravdu, ale co už.....

„Pojď...” zašeptal Tinus do ucha té brunetky a vedl ji k němu do pokoje. „Co kdyby jsme se taky přemístili do mého pokoje?” zeptal jsem se Caroline. Oba dva je byli opilí a já nevěděl co dělám. „Dobře” odpověděla mi a nebezpečně se ke mně přiblížila. Už jsem cítil její horký dech a jen si to užíval. Nevydržel jsem to a naše rty spojil v jedny. Svými rty se otírala o ty mé a bylo vidět že to chce tak moc jako já. Ne ty to nechceš! Ozvalo se opět moje svědomí, ale já ho neposlouchal. Vyhoupl jsem si ji do náruče a rychle utíkal ke mě do pokoje.

Tam jsem ji položil na postel a pokračoval v líbání. Postupně jsme se zbavovali našeho oblečení a pohazovali ho po pokoji....

***

NICOL

„To neuděláš” řekla Beth a zasmála se. Bylo děsné dusno a osvěžení bylo potřeba. Byli jsme na stromě na jedné tlusté větvi a pod náma stál můj taťka. Byla jsem už připravená pustit velký balónek plný vody na taťku, a taky jsem tak udělala.
„Co to...” křikl taťka a my se tam
smály jako blbé. Koukl se nad sebe a spatřil nás.

Je to nejlepší taťka, vůbec se neurazil nebo něco na ten způsob, smál se s náma. „Vážně? Tak teď je řada na mě.” řekl, vzal hadici a postříkal nás. Rychle jsme slezli z toho stromu a snažili se ho zastavit. „Ne tati. Prosím.” řekla jsem, ale pořád se smála. „No dobře.” řekl a přestal.
„Všude jsem vás hledal,” povzdechl si. „Dnes budeme muset odjet domů.” řekl a já se celkem zarazila. „C-cože!? Proč!?” „Blíží se sem velká bouřka. Za chvilku jedeme tak se běžte nachystat.” řekl a já s Beth jsme zesmutněli. Byla to škoda, protože jsme si to tu užívali. „Dobře.” řekla Beth a šla směrem ke stanu.

**

Konečně uvidím Marcuse, moc jsem se na něj těšila. Zmáčkla jsem zvonek, který patří domu Gunnarsenů. Dveře mi otevřel Martinus. Znova. „Co chceš?” zeptal se mě celkem drze. „Chci jít za Marcusem.” „C-co?” řekl nejistě a já vtrhla do toho baráku. „Co to děláš!?” křikl na mě. „Hej, nechoď tam!” křikl, ale já už byla u Marcusových dvěří do pokoje.

Dveře jsem otevřela a nevěřila jsem vlastním očím. „M-marcusi?” šeptla jsem. Byl tam namáčknutý na nějákou holku. Zmateně se na mě koukl. „N-nicol, co tu děláš? J-já myslel, že.....” „P-přijela j-jsem dřív ty idiote.” zakřičela jsem a utřela si slzy, které mi stékali po lících.

Ahoj. Takže tu máme zase po delší době novou kapitolu. 😏

Co na ni říkáte? No já doufám, že se líbila a u další kapitoly. Ahoj. 😘😊